Vznik Rakouska-Uherska
- Podle únorové ústavy z roku 1861 měla hlavní slovo v celé říši vídeňská vláda, pravomoci zemských sněmů byly omezené.
- Toto nerovnoprávné uspořádání odmítly uznat Uhry, které žádaly větší samostatnost.
- Vídeňská vláda začala vyjednávat s maďarskými poslanci.
- Jednání skončila v roce 1867 rakousko-uherským vyrovnáním.
- Rakouská říše se rozdělila na dvě rovnoprávné a téměř samostatné části: Rakousko a Uhry.
- Nově vzniklý stát dostal název Rakousko-Uhersko.
- Hranici tvořila říčka Litava, proto se Rakousko někdy nazývalo Předlitavsko a Uhry Zalitavsko.
- Toto uspořádání zvané dualismus přetrvalo až do roku 1918.
- Rakousko-Uhersko zůstalo navenek jednotným státem, obě části měly společného panovníka, zahraniční politiku a armádu.
- Pro Předlitavsko (Rakousko) byla v roce 1867 vydána nova ústava, která platila až do roku 1918.
- Tato ústava však nezaručovala všem občanům volební právo. Volit mohli nadále muži, kteří dosahovali stanovené výše majetku a věku 24 let. Ženy volební právo stále neměli.
- Všichni muži starší 24 let získali volební právo v roce 1907, ženy až po rozpadu Rakousko-Uherska.
- Větší samostatnost požadovaly i Čechy v čele s Františkem Palackým, požadavky však zůstaly nepovšimnuty.
- Nové uspořádání habsburské říše české politiky zklamalo.
- Proto čeští politici začali organizovat demonstrace a různé vlastenecké akce.
- Jednou z vlasteneckých akcí byly tzv. tábory lidu.
- Konaly se na památných místech Čech a Moravy - hlavně v Praze, dále např. na Řípu, na hoře Blaník a na Karlštejně.
- Velkou vlasteneckou manifestací se stalo slavnostní položení základního kamene ke stavbě Národního divadla dne 16. května 1868.
- Pro základy stavby byly přivezeny mohutné kameny z památných míst našich zemí.
- Ze vzpomínek prvního ředitele Národního divadla F. A. Šuberta:
- „Již dne 14. května přijelo do Prahy po samotné státní dráze 2 500 osob, 15. května byly na této dráze oznámeny další 24 vlaky. Od rána do večera přijížděly i staré povozy přivážející po všech silnicích účastníky..Počítalo se, že den před slavností přijelo do Prahy dalších asi 60 000 účastníků..."
- Vídeňská vláda začala později s českými politiky jednat o jejich požadavcích.
- Proti samostatnosti se postavili Němci žijící v českých zemích, kteří měli obavy, že by byli utlačováni, a tak jednání skončila.
- Pro české země by dohoda s vídeňskou vládou znamenala, že by získaly v Předlitavsku podobné postavení, jaké měly Uhry v celé monarchii.
- Vláda však několik drobných ústupků udělala.
- Nejvýznamnější z nich bylo rozdělení pražské univerzity na českou a německou.
- Dalším ústupkem bylo zrovnoprávnění češtiny s němčinou na úřadech.
Tomáš Garrigue Masaryk
- Osobností, která od konce 19. století významně ovlivňovala veřejný život v českých zemích, byl profesor Tomáš Garrigue Masaryk.
- Své názory a cíle vyložil v mnoha knihách.
- Nesnášel lež a nicneříkající fráze.
- Hájil pravdu, i když věděl, že to může mít pro něj nepříjemné důsledky.
- Kritizoval vlastenectví, které zůstávalo pouze u slov a neprojevovalo se činy.
- Usiloval o zvyšování vzdělanosti českého národa.
- Masaryk se zamýšlel nad budoucnosti českého národa.
- Zpočátku souhlasil s názorem některých politiků na zachování Rakouska.
- Chtěl je však po vzoru Švýcarska přeměnit ve federaci.
- Postupně zjistil, že Rakousko není schopné se změnit.
- Proto později bojoval za samostatný český stát.
- O tom v knize Česká otázka napsal:
- „Mně česká otázka jest otázkou po osudech člověčenstva, je mně otázkou svědomí... Kdo pozorněji se dívá na náš život veřejný, neuvidí pouze to slabošské žebráctví, ale potká se s zvláštním typem intrikánů. Intrikánství toto otravuje však všecek náš pospolitý život - protože nedovedou být lvové, stávají se liškami, protože nedovedou být hrdinové, stávají se lokajové a pomáhají si lokajským chytráctvím...
- Slýchati i důvody této bezcharakternosti: malý, ale slabý národ si prý jinak nemůže pomoci - bud' žebrat nebo intrikovat... Je to pravda? Je skutečně nutné, aby malý národ, aby člověk v poměrech malého národa pomáhal si intrikou, má lež v různých svých podobách státi se přímo národní zbraní?"
- Popularitu si Masaryk získal svým postojem ve sporu o pravost údajně starobylých Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Po jejich „nálezu" (v letech 1817-1818) byly oslavovány jako důkaz kulturní vyspělosti českého národa. Skupina vědců v čele s Masarykem však označila Rukopisy za podvrh. Většina české společnosti nechtěla tuto pravdu přijmout.
- Masaryk také neváhal vystoupit na obranu Žida Leopolda Hilsnera, který byl neprávem obviněn z vraždy dívky Anežky Hrůzové z Polné u Jihlavy. Český tisk psal o tomto případu jako o rituální vraždě. Tento projev antisemitismu se nevyskytoval jen v Rakousko-Uhersku. K podobným událostem docházelo v řadě dalších evropských zemí.
- Vztahy mezi Čechy a Němci se zhoršily za revoluce 1848, kdy Češi požadovali větší svobodu.
- Němci se obávali, že je budou Češi utlačovat.
- Češi měli naopak strach ze sjednoceného Německa a z poněmčování (germanizace) českých zemí.
- Rozpory vznikaly především v pohraničí, které bylo osídlené převážně Němci.
- Vznikaly rozpory při rozhodování, jaké zde budou školy, zda české, nebo německé, zda se na úřadech bude mluvit česky, nebo německy apod.
- V těchto oblastech docházelo k výtržnostem.
- Vypalování domů, vytloukání výloh, rabování) a bitkám, zejména mezi mladými lidmi.
- Tento nezdravý nacionalismus vztahy mezi oběma národy jen zhoršoval.
- Hledaly se cesty k překonání vzájemných rozporů, ke konečnému řešení se však nedospělo.
- Mezi politiky obou národností vznikaly různé návrhy: vytvořit uzavřené německé kraje nebo ponechat pohraničí českým zemím.
