›  Přehled dějin  ›  11-Velkomoravská říše

Velkomoravská říše

• Údolí řek Moravy a Dyje patří k nejúrodnějším oblastem našeho území.
• Slovanské kmeny, které se zde usadily, se proto mohly rychle rozvíjet.
• Jejich zemědělství dosáhlo takové úrovně, že stačilo uživit nejen rolníky, ale i ty, kteří se začali věnovat ře­meslu.
• Také řemeslná výroba se zdokonalovala, ře­meslníci se zaměřili vždy na určité odvětví - spe­cializovali se.
• Dělba práce mezi zemědělstvím a ře­meslem i jeho specializace vedly k větší potřebě výrobky směňovat.
• Tak se začal rozšiřovat ob­chod.
• Nešlo jen o směnu místní, v jejímž rámci směňovali mezi sebou řemeslníci a zemědělci to, co sami vyrobili, ale také o obchod dálkový.
• Dunaj se stal obchodní tepnou, po níž přiváželi cizí kupci na jižní Moravu přepychové předměty (šperky ne­bo suroviny k jejich výrobě, drahé látky, honosné zbraně) a sůl.
• Úspěšně se rozvíjející výroba a smě­na měly své důsledky. Jedním z nich bylo shro­mažďování majetku.
• Dalším pak sjednocování roztříštěných kmenů, které podnítila nutnost účinněji bránit vytvářející se bohatství proti případným útočníkům zvenčí.

• Počátkem 9. století se území už tehdy nazývané Morava nacházelo pod vládou je­diného panovníka.
• Tak vznikl první stát západních Slovanů, Velkomoravská říše.

• Název Velká Morava poprvé použil byzantský císař a historik Konstantin VII. Porfyrogennetos.
• Termín Velká Morava je zde použit ve smyslu období, kdy vládl kníže Svatopluk (období největšího územního rozmachu - 870-894).
• Termínem Stará Morava je zde míněna celá etapa (833-906).
  

• Pozvolna se měnilo i složení společnosti.
• Ze sta­rých písemností se dozvídáme, že v 9. století žili na Moravě na jedné straně „bohatí a urození', na dru­hé straně „ ubozí " („chudí ").
• Mezi ty první patřil bezesporu kníže (býval někdy titulován i jako král) a jeho velmoži.
• Kníže vlastnil statky, na nichž se otroci a nevolníci („ ubozí ") starali o zajištění po­třeb panovnického dvora.
• To znamená nejen sa­motného knížete a jeho rodiny, ale i těch, co je obklopovali: vojenské družiny, velmožů a také je­jich služebnictva.
• Statky byly základem bohatství, které se zvětšovalo podílem na kořisti z válečných výprav.
• Většinu obyvatelstva tvořili svobodní, ale neuro­zení rolníci.
• Měli právo účastnit se lidových shromáždění i válečných tažení, z nichž jim připadla část kořisti. Museli však také sloužit panovníkovi.
• Stavěli a udržovali hradiště a cesty, odváděli část úrody ze svých malých hospodářství.
• Postupně by­li na knížeti stale více závislí, stávali se poddanými.
• Později kníže uděloval svým velmožům do držení jednotlivá panství už s poddanými.

• Prvním známým vládcem Velkomoravské říše byl kníže Mojmír, podle něhož se moravský panov­nický rod nazývá Mojmírovci.
• Jeho velkým soupe­řem byl kníže Pribina, vládce nitranského knížectví na západním Slovensku.
• V roce 833 proti němu Mojmír uspořádal vojenské tažení.
• Pribinu z Nitry vyhnal a jeho území připojil ke své říši.

• V té době byla Morava závislá na východofranské říši, která usilovala o podmanění území západních Slovanů.
• Kníže Mojmír uznával svrchovanost krá­le Ludvíka Němce a platil mu tribut (poplatek, kte­rým si vlastně vykupoval, aby jeho země nebyla napadena a vydrancována).

• ---

  Po Mojmírově smrti pomohl Ludvík Němec na moravský trůn jeho sy­novci Rastislavovi (vládl 846-870).
• Ten se však brzy pokusil závislosti zbavit.
• Frankové proto vy­táhli několikrát proti Moravanům, ale byli vždy poraženi.
• Rastislav uhájil samostatnost své říše.
• Dobře si však uvědomoval, že její nezávislost neo­hrožují jen franští bojovníci.
• Velkomoravská knížata už byla křesťany, ale lid zůstával pohanský.
• To byla příležitost pro duchov­ní z východofranské říše.
• Přicházeli sem šířit křes­ťanskou víru s tím, že nově pokřtěná území podřídí biskupství v Pasově, které bylo Moravě nejblíže.
• Rastislav se obával, že jeho země tak bude cír­kevně připoutána k říši a toho využijí franští králo­vé k jejímu ovládnutí.
• Proto vykázal franské du­chovní z Moravy a požádal přímo papeže, aby sem vyslal misionáře a zřídil tu samostatné biskupství.
• V Římě mu však nevyhověli, a tak se obrátil do Byzance.
• U císaře Michaéla III. našel pochopení.
• Na Moravu byli vysláni Konstantin a Metoděj.

• V 9. století vznikl na našem území první slovanský státní celek – Velkomoravská říše.
• Prvním vládcem byl kníže Mojmír I. (vládl 830-846).
• Jeho velkým soupe­řem byl kníže Pribina, vládce nitranského knížectví.
• Mojmír Pribinu z Nitry vyhnal a jeho území připojil ke své říši.
• Velká Morava byla však závislá na východofranské říši, která usilovala o její podmanění.
• Kníže Mojmír si musel mír vykoupit, a tak platil Ludvíku Němcovi tribut (poplatek = daň z míru).
• Po Mojmírovi vládl Rastislav (846-870), který se snažil závislosti na franské říši zbavit.
• Několikrát úspěšně odrazil útoky franských vojsk a nakonec ze země vyhnal také kněží, kteří kázali latinsky a většina prostých lidí jim nerozuměla.
• Aby se zbavil závislosti na franské říši, vypravil poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání církevní mise, která by šířila křesťanství slovanskou řečí a zřídila na Velké Moravě samostatné biskupství.
• Výsledkem jednání byl roku 863 příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje.