Velká francouzská revoluce

 

foto

Co musíte znát?

1) PŘEDREVOLUČNÍ FRANCIE
 
  • Na konci 18. století byla Francie nejmocnějším státem v Evropě. V zemi vládl absolutisticky (neomezeně) král.
  • Svou moc opíral o dva privilegované stavy - šlechtu a církev ti nemuseli platit daně!!. Všechno zbývající obyva­telstvo Francie (zhruba 97%), které tvořilo tzv. „třetí stav“ (měšťané, řemeslníci, venkované…), muselo odvádět vysoké daně na úhradu státních výdajů.
  • Francouzským králem byl v této době Ludvík XVI. (vládl 1774-1792), za manželku měl Marii Antoinettu, dceru habsburské panovnice Marie Terezie.
  • I přes vysoké daně byla díky náklad­nému životu královského dvora státní pokladna skoro prázdná. Král proto svolal roku 1789 do Versailles [versaj] poslance všech tří stavů, kteří mu měli odsouhlasit vypsání nových daní, tentokrát pro všechny obyvatele včetně šlechty a církve.
  • Tento návrh byl poslanci zamítnut. Navíc poslanci třetího stavu požadovali přijetí ústa­vy, která by moc krále omezila. Z oba­vy před vzpourou lidu povolal král do Versailles vojsko.
 
 
2) DOBYTÍ BASTILY
 
  • Když se tato zpráva donesla do hlavního města Francie - Paříže - rozhněvaný dav Pařížanů zaútočil července 1789 na nenáviděnou státní věznici Bastilu a dobyl ji.
  • Začala Velká francouzská revolu­ce, jejímž heslem se stalo: Volnost, rovnost, bratrství.
  • Revoluce se z Paříže rozšířila i na venkov. Rolníci odmítali robotovat a odvádět vrchnosti dávky. V této situaci zrušili poslanci všechny výsady šlechty i církve (včetně roboty a odvádění desátků).
  • Bylo zrušeno poddanství a uzákoněna rovnost všech lidí. Král byl nucen souhlasit s vydáním ústavy.
  • Francie se tak roku 1791 změnila v konstituční monarchii.
 
 
3) FRANCIE VÁLČÍ 
 
  • Evropští panovníci se obávali, že by si jejich poddaní mohli vzít z Francouzů příklad. Proto v roce 1792 zahájilo Prusko a habsburská monarchie válku proti Francii.
  • Brzy se Francie ocitla ve válce s většinou evropských států. Boje trvaly až do roku 1815.
  • Do francouzské armády se hlásilo mnoho dobrovolníků. Dobrovolníci z jihofrancouzského města Marseille si do pochodu zpívali novou revoluční píseň nazývanou Marseillaisa, která se stala hymnou revoluce a je dosud (od roku 1879) státní hymnou Francie.
  • Odpůrci monarchie sesadili roku 1792 krále, odhlasovali zrušení monarchie a vyhlásili republiku.
  • O rok později byli král Ludvík XVI. i jeho manželka Marie Antoinetta odsouzeni a popraveni.
 
 
4) REPUBLIKA ZA VLÁDY JAKOBÍNŮ
 
  • V období republiky se v krátké době několikrát změnila vlá­da. Nejhorší období pro Francii bylo, když se vlády zmocnili jakobíni (pojmenovaní podle kláštera sv. Jakuba v Paříži, kde se scházeli).
  • Vedl je mladý advokát Maximilien Robespierre.
  • Parlamentní způsob vlády vystřídala jakobínská diktatura. Jakobíni chtěli, aby revoluce pokračovala. Kdo se jim postavil na odpor, byl popraven. Po roce byl Robespierre zatčen a spolu se svými přívrženci Diktatura ve Francii skončila.
  • Byla jmenována nová vláda.
 
 
5) NAPOLEON BONAPARTE
 
  • Při potlačování vzpour za revoluce a hlavně v bojích během války s evropskými státy se osvědčil mladý generál Napoleon Bonaparte. Zvlášť se vyznamenal při tažení do Egypta.
  • Francouzi zde chtěli ovládnout obchodní cesty Velké Británie vedoucí přes Egypt až do britských kolonií v Indii.
 
 
6) VLÁDA TŘÍ KONZULŮ
 
  • Díky mnoha vítězstvím rostl Napoleonův vliv a obliba mezi francouzským lidem.
  • V listopadu 1799 provedl Napoleon v Paříži za pomoci armá­dy státní převrat. Sesadil starou vládu a jmeno­val vládu tří konzulů. Sám se jmenoval prvním konzulem, a získal tak velké pravomoci. Další dva konzulové měli pouze právo poradního hlasu.
  • Napoleonova vláda zavedla v zemi konečně pořádek.

 

 
7) NAPOLEONSKÉ VÁLKY
 
  • Napoleon Bonaparte slavil v čele francouzské armády úspěchy ve válkách proti evropským státům. Jeho moc rostla. V roce 1804 se nechal korunovat císařem Francie jako Napoleon I.
  • Napoleon I. Bonaparte se narodil na ostrově Korsika jako druhorozený syn (z osmi dětí) italského advokáta ze zchudlé šlechtické rodiny. V deseti letech vstoupil do vojenské školy a poté do francouzské armády. Ve věku 24 let se stal gene­rálem. Byl vynikajícím vojevůdcem, své vojenské úspěchy založil na dobře organizované a poslušné armádě. V armádě museli sloužit všichni muži ve věku 18-25 let. Každý z jeho vojáků mohl počítat s povýšením za statečnost, proto mnozí generálové i maršálové pocházeli z prostého lidu, což do té doby nebylo možné. Napoleon se svou armádou dobyl téměř celou Evropu. Zvítězil v 77 bitvách, poražen byl jen čtyřikrát.
  • Za Napoleonovy vlády bylo provedeno mnoho reforem a byly přijaty nové zákony, mimo jiné také občanský zákoník. Ten se stal v pozděj­ších letech vzorem pro zákoníky většiny evropských států. Zaručoval rovnost všech občanů Francie a jejich základní práva a Vel­mi se zlepšila situace v hospodářství. Stínem jeho vlády byla silná cenzura a velká moc tajné policie, s jejíž pomocí ovládal zemi.
  • Napoleon se svou armádou zpočátku vítězil a v letech 1805-1811 ovládl téměř celou Evropu. Ovládl i některé země, které byly do té doby součástí Svaté říše římské. V důsledku toho Svatá říše římská zanikla.
  • Jedna významná bitva se ode­hrála i na našem území. V pro­sinci 1805 zvítězila nedaleko Slavkova u Brna francouzská vojska nad armádami rakous­kého císaře a ruského cara. Tato bitva je známá jako „bitva tří císařů". Napoleon dokonale využil zdejšího terénu k mistr­nému vítězství.
  • U Slavkova postavili spojenci (Rakousko a Rusko) přibližně 91 tisíc mužů proti zhruba 75tisícové francouzské armádě. Navzdory značné přesile nepřátel Napoleon díky své taktice a strategii zvítězil za pouhých 6 hodin.
 
8) KONEC NAPOLEONOVY VLÁDY
 
  • První katastrofální porážku utrpěla francouzská armáda při tažení do Ruska roku 1812. Po porážce v Rusku postavil Napoleon v krátké době novou armádu, ale stíhaly ji už jen samé porážky. Po „bitvě národů" u Lipska roku 1813, kde se proti němu spojily všechny velké evropské státy, byl vyhoštěn na italský ostrov Elba ve Středozemním moři.
  • Ani teď se Napoleon nevzdal. S tisíci svými příznivci se vylodil u francouzských břehů, shromáždil vojsko a triumfálně vtáhl do Paříže.
  • K rozhodující bitvě mezi Francií a evropskými státy došlo v polovině června roku 1815 u belgické vesnice Waterloo nedaleko Bruselu. Napoleon byl opět poražen. Zbytek života strávil jako zajatec Angličanů na ostrově sv. Heleny západně od Afriky, odloučen od své ženy a syna. Napoleon umírá na ostrově Heleny v roce 1821 (ve věku 52 let).
 
9) VÍDEŇSKÝ KONGRES A SVATÁ ALIANCE
 
  • Od září roku 1814 do června 1815 probíhal ve Vídni kongres zástupců většiny evropských států. Byly na něm po dlouholetých válkách s Francií stanoveny nové hranice mezi státy.
  • Na závěr vídeňského kongresu uzavřeli panovníci Ruska, Pruska a Rakouska spojenectví o vzájemné ochraně a pomoci proti nepokojům a revolucím ve svých zemích.
  • Toto spojenectví se nazvalo Svatá Brzy se k němu připojila většina evropských panovníků.

 

 Pixel1