Svatá říše římská

---

• Svatá říše římská nebyla jednotný stát, ale o svazek nejrůznějších víceméně samostatných království, knížectví, vévodství apod., spojených často jen osobou císaře.
• Říše se rozkládala na úze­mí Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, části Nizozemí a zahrnovala i část dnešní Francie, Pol­ska a také České království.

• Na počátku 16. století držel německý trůn císař Maxmilián I. (1493-1519) z rodu Habsburků.
• Sna­žil se o nové povznesení rytířských ctností, a tak si získal přezdívku „Poslední rytíř".
• Jeho skutečná moc však byla malá, říše zůstávala rozdrobena na více než 200 státečků.
• O společných záležitostech rozhodoval říšský sněm.
• Přesto svou obratnou po­litikou připravil Maxmilián obrovský mocenský vzestup dynastie Habsburků.

• V té době začíná ve střední Evropě velký hospo­dářský vzestup měst.
• Rozšiřuje se řemeslnická výroba, která díky stale živějšímu obchodu nachází nová odbytiště.
• Vznikají nova obchodní střediska, velké trhy v Lipsku, Linci, ve Frankfurtu nad Mo­hanem.
• Obchodní styk kupců a řemeslníků tu pro­bíhá svobodně, bez omezeni nejrůznějšími privilegii řemeslnických cechů.
• Nový vzestup prožívá i hornictví - těžba stříbra, mědi a rud jiných kovů.
• Nové doly se otevírají například v Krušnohoří, na české straně v Jáchymově.
• Hospodářský rozvoj měst však nevedl k politic­kému sjednocení říše.
• Právě naopak - jednotlivá knížata si žárlivě střežila zdroje svého bohatství a posilovala vlastní moc.

• Roku 1517 přibil mnich Martin Luther na vrata kostela ve Wittenbergu svých 95 článků žádajících nápravu círk­ve.
• Proti jeho učení ostře vystoupil papež a Luthera odsoudil jako kacíře.
• Do říšské klatby jej uvrhl i nový německý císař Karel V., španělský král.
• Říše se brzy rozděli­la na dva nesmiřitelné tábory - katolický a protes­tantský.

• Lutherovo učení přispělo i k bouřím poddaného lidu proti stále sílícímu útlaku jejich vrchností.
• Roku 1524 vypuklo povstání sedláků a německá selská válka se šířila po celé říši.
• Selští rebelové se organizovali v houfech dodržujících vojenskou ká­zeň.
• Vedli je zkušení vůdci, často vojensky vycvi­čení rytíři.
• Na mnoha místech se k ním přidávala městská chudina a dokonce i chudší měšťané.
• Trvalo dva roky, než se podařilo udusit všechna ohniska povstání.

• Spory mezi katolíky (v čele s Habsburky) a pro­testanty však trvaly nadále.
• Protestantská šlechta založila na obranu své víry spolek, zvaný šmal­kaldský (podle místa poblíž Eisenachu, kde se zakladatelé sešli).
• Císař Karel V. však veškeré požadavky protestantů odmítal a hnutí se snažil nekompromisně potlačit.
• Jeho jediným cílem bylo vybudovat ve všech habsburských zemích ab­solutistickou vládu, stejnou jako ve Španělsku.
• Avšak ani v Nizozemí, a tím méně v roztříštěné říši, se mu to nedařilo.
• Jeho bratr Ferdinand I., vládnou­cí v rakouských zemích a v Českém a Uherském království, byl jen o málo úspěšnější.

 

• K tomu, aby se podařilo reformaci ve Svaté říši římské potlačit, neměla habsburská strana dostatek sil.
• Přestože se Karlu V. podařilo protestanty v tzv. šmalkaldské válce porazit, byl nucen uzavřít kompromis.
• Roku 1555 byl na římském sněmu vyhlá­šen augsburský mír.
• Podle něj se uznávalo reformní protestantské vyznání za stejně oprávněné jako ka­tolické.
• Šlechta si mohla své náboženství svobodně vybrat, poddaní se řídili vírou své vrchnosti.
• Tak se ještě více posílila nezávislost říšských knížat na panovníkově moci.
• Namísto nábožensky i politic­ky jednotné říše zvítězil systém různých víceméně samostatných států a seskupení.
• Zklamaný císař Karel V. se vzdal vlády.

• ---

  Augspurský mír byl nesporně úspěchem protes­tantů.
• Reformovaná církev tak získala zázemí ne­jen v Německu a v severním Nizozemí, ale šířila se dál do baltských zemí, Dánska, Švédska, Norska a do Polska.
• Ve Francii působili kalvinisté, v Ang­lii vládla anglikánská církev.
• Dosud neotřesitelné postavení katolického náboženství v Evropě defi­nitivně skončilo.
• Augspurský mír přinesl alespoň na čas do Ně­mecka uklidnění.
• Říši dále vládl jediný panovník, země se však rozdělila na dva tábory lišící se nábo­žensky, ale do jisté míry i hospodářsky a kulturně.
• Stejně jako v Nizozemí ovládla severní části říše reformace, jižní země zůstaly katolické.

• Po odstoupeni Karla V. se stal římským císařem jeho bratr, panující v tradičních habsburských državách rakouských, český a uherský král Ferdi­nand I. (císařem 1556-1564).
• V říši postupoval velmi opatrně, více se opíral o svou moc v Čechách a Uhrách.
• Vládu mu ztěžovaly neustale boje s Turky, kteří ohrožovali jižní hranice jeho držav.
• Jako Habsburk podporoval katolickou církev.

• Svatá říše římská nebyla jednotný stát, ale svazek nejrůznějších samostatných království, knížectví a vévodství, spojených často jen osobou císaře.
• Říše se rozkládala na úze­mí Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, části Nizozemí a zahrnovala i část dnešní Francie, Pol­ska a také České království.
• V průběhu 16. století se říše rozděli­la na dva nesmiřitelné tábory - katolický a protestantský.
• Přestože se Karlu V. podařilo protestanty v tzv. šmalkaldské válce porazit, byl nucen uzavřít dohodu. 
• Roku 1555 byl na římském sněmu vyhlá­šen augsburský mír.
• Podle něj se uznávalo protestantské vyznání za stejně oprávněné jako ka­tolické.
• Šlechta si mohla své náboženství svobodně vybrat, poddaní se řídili vírou své vrchnosti.
• Dosud neotřesitelné postavení katolického náboženství v Evropě defi­nitivně skončilo.