Stěhování národů - Germáni
Co musíte znát?
Barbaři a Řím
- Po celá staletí se soudilo, že viníky pádu římské říše byli barbaři, kteří ji napadali a drancovali.
- Výrazem barbarus označovali Římané cizince neřímského původu, hanlivý nádech získalo toto slovo až později, když barbarské kmeny několikrát vydrancovaly Řím.
- Barbaři svůj podíl na zániku západořímské říše bezesporu měli.
- Spočíval však pouze v tom, že svými nájezdy přispěli k rychlejšímu konci už beztak rozvráceného impéria.
- Na jeho území si pak Germáni začali budovat svá království.
- Znovu obdělali pole, která zpustla v posledních desetiletích císařství v důsledku nedostatku otroků.
- Obnovené zemědělství dalo směr budoucímu vývoji Evropy.
- Ve středověku se naprostá většina obyvatelstva zabývala právě zemědělstvím a žila na venkově.
- Kdo byl tedy ve Starověku označován jako barbar? Jakého člověka tak můžeme označit dnes?
- Kdy tedy zanikla Západořímská říše? (476)
Staří Germáni
- Na pomezí římské říše sídlily kmeny Galů (Keltů) a Germánů, později se tu objevili ještě Slované.
- Většinu Galů si však už dříve podrobili Římané.
- V době stěhování národů ovlivnili osudy říše i celé Evropy nejprve Germáni a později Slované.
- Základním zdrojem obživy Germánů bylo zemědělství.
- Pěstovali obilí a chovali dobytek.
- Svá pole však dokázali obdělávat jen nedokonale, takže po několika letech se výnosy začaly rychle snižovat.
- Kromě toho narůstal počet obyvatel v kmeni.
- Proto bylo třeba hledat novou půdu a také pastviny pro dobytek.
- Úrodná půda se dala získat pracným mýcením hlubokých lesů.
- Později však barbaři zjistili, ze je snazší zaútočit na méně chráněná uzemí římské říše.
- Tam ležely pustnoucí pozemky i bohatá kořist.
- Římští otroci a kolóni navíc často vítali barbary jako své osvoboditele.
- To vše vedlo barbarské národy k výbojům a stěhování.
- Po roce 375 je k tomu nutily i nájezdy kočovných Hunů, kteří vtrhli z východu do Evropy.
- Válka nabyla v životě germánských kmenů stejné důležitosti jako zemědělství.
- Rolník se stal zároveň bojovníkem.
- To změnilo i vztahy uvnitř kmene.
- Slovo bojovníka získávalo stále větší váhu. V
- šichni svobodní (zemědělci-bojovníci) teď měli právo i povinnost účastnit se kmenového shromáždění. T
- o rozhodovalo o závažných otázkách života kmene (například zda vést válku či uzavřít mír) a volilo do čela vojska náčelníka.
- Po skončení válečného tažení zpočátku náčelník svoji funkci skládal.
- Bojovalo se však stale častěji.
- Náčelník se proto obklopil družinou bojovníků, kteří přestali obdělávat pole a věnovali se pouze válečnému řemeslu.
- Byli proto k boji lépe vycvičeni a stale pohotoví k obraně i výbojům.
- Náčelník je odměňoval z válečné kořisti, již uloupili na cizím území, a živil z dávek, které museli odvádět ostatní členové kmene jako projev vděčnosti za ochranu proti nepříteli.
- Časem začal být boj považován za důstojnější zaměstnání než práce na poli.
- Nejlepší bojovníci kmene získali výjimečné postavení a větší podíl na kořisti.
- Také náčelníci rychle bohatli a strhávali na sebe důležité pravomoci.
- Z pouhých vojenských vůdců, jejichž působnost dříve končila s uzavřením míru, se pozvolna měnili ve skutečné vládce.
- Označovali se jako králové.
- Rozhodovali už nejen o vojenských, ale i o dalších záležitostech života kmene.
- Vláda se začala dědit z otce na syna.
Barbarská království
- Pro zvýšení bojeschopnosti se germánské kmeny začaly spojovat do kmenových svazů, v jejichž čele stanuli nejschopnější náčelníci. Kmenové svazy germánských Gótů, Vandalů, Langobardů nebo Burgundů pak táhly Evropou křížem krážem.
- Později se začaly usazovat na území bývalé římské říše a vytvářet zde svá království.
- Byla jich celá řada.
- Říše Visigótů v jižní Galii (dnešní Francii) a na Pyrenejském poloostrově nebo říše Ostrogótů a pak Langobardů v severní Itálii, království Vandalů v severní Africe a další.
- Všechny existovaly jen dočasně - pár desítek let či jedno, dvě století a pak zanikly ve víru velkých změn a válečného chaosu své doby.
- Jen jedno království přetrvalo a postupně pohltilo méně odolné okolní státečky a kmenová území.
- Byla to říše Franků.
EVROPA po roce 500 = kmenové svazy germánských kmenů
- Říše gótů = a) Říše Vizigótů = dnešní Španělsko + jižní Francie + b) Říše Ostrogótů = dnešní Itálie
- Vandalové = severní Afrika
- Langobardi = dnešní Německo, Rakousko i naše území
- Říše Franků = dnešní Francie
Shrnutí:
- Výrazem barbarus označovali Římané cizince neřímského původu.
- Ve 4. století se rozpadající západořímská říše zhroutila pod náporem germánských kmenů, které během „stěhování národů" křižovaly Evropou a hledaly nová sídliště.
- Germáni si na jejím území založili tzv. barbarské říše, které však neměly dlouhé trvání (např. Vizigóti, Ostrogóti, Langobardi, Vandalové, Frankové…).
