Španělský absolutismus

---

• Roku 1516 nastoupil na španělský trůn vnuk za­kladatelů jednotného španělského království Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské Karel I. Habsburský (1516 - 1556).
• Tři roky nato byl zvo­len jako Karel V. i německým císařem.
• Stal se tak nejmocnějším evropským panovníkem.

• O dalších sedm let později (1526) se Karlův mladší bratr Fer­dinand I. stal českým a uherským králem.
• Habs­burkové ovládali navíc Nizozemí, část Itálie a ob­rovské državy v zámoří, k nimž brzy přibyla i por­tugalská území.
• Bez nadsázky se dalo říci, že v 16. století nad říší Habsburků „slunce nezapadalo“.

• V samotném Španělsku již Karlovi královští předchůdci vládli velmi pevně - absolutisticky.
• Svou moc opírali především o bohatá města, stře­diska řemesel a obchodu.
• Karel V. však přišel do Španělska ze zcela odlišného prostředí a za svou hlavní oporu považoval především šlechtu.
• Zruše­ním četných výsad a svobod dokonce vyvolal po­vstání měst, v jehož čele stálo Toledo.
• Vzpoura byla potlačena a Karel zatížil města obrovskými daněmi.
• Šlechtu naopak od daní osvobodil.

• Karlova neuvážená politika však pro Španělsko znamenala hospodářskou katastrofu.
• Výroba ve městech, svazovaná tíživými daněmi, prudce po­klesla.
• Do země sice proudilo nesmírné množství zlata a stříbra z amerických kolonií, ale nikdo je nedokázal zužitkovat pro rozvoj mateřské země.
• Většina zboží se musela dovážet, a tak přivezené zlato rychle mizelo do cizích kapes.
• Španělsko zů­stávalo zaostalou zemí bez vlastního vyspělého hospodářství.
• To pak v příštích staletích vedlo k úplné ztrátě španělské moci.
• Velké finanční pro­středky odčerpávaly také války - s Francií, proti Turkům a ve Svaté říši římské proti protestantům.

• Zatímco ve Španělsku vládl Karel V. jako sku­tečně všemocný panovník a katolická církev tu mě­la neotřesitelné postavení, v říši tomu bylo jinak.
• Jeho snahy o absolutistický způsob vlády byly marné.
• Nepodařilo se mu ani, jak se dozvíme v následujících kapitolách, porazit v Německu protestanty a zabránit reformaci ve velké části říše.
• Zklamán neúspěchy se Karel V. vzdal španělského i říšského trůnu a uchýlil se do kláštera.

 

• Přes hospodářské potíže stálo v polovině 16. století Španělsko na vrcholu politické moci.
• Nefungující hospodářství dokázal proud zlata ze zámořských kolonií (a také zisky z okupovaného Nizozemí) stále ještě nahra­dit.
• Na španělský trůn usedl Karlův syn Filip II. (1556-1598).
• Oporou jeho pevné vlády byla drob­ná šlechta a především církev.
• Filip byl nábožen­ský fanatik, do sebe uzavřený, chorobně podezíra­vý a zcela neústupný panovník.
• Podrobil zemi ra­sovému, náboženskému i politickému útisku.
• Součástí státní moci se stala všemocná inkvizice.
• Ta vystupovala neobyčejně tvrdě nejen proti „kací­řům“, ale snažila se úplně zlikvidovat zbylé maur­ské obyvatelstvo a španělské Židy.
• Hospodářství země krále vůbec nezajímalo a nijak se nesnažil jeho úpadek zastavit.
• Bezohledný způsob Filipovy vlády vyvolal ne­spokojenost i v Nizozemí, které bylo tehdy pod španělskou správou.
• Povstání nechal Filip II. krva­vě potlačit svým vojevůdcem vévodou z Alby. (viz později)

• Již tradičním španělským nepřítelem a konku­rentem bylo Turecko.
• Dosud ohrožovalo Evropu především na souši.
• Po spojení s muslimskými pi­ráty ze severní Afriky se však pokusilo ovládnout i Středozemní moře.
• Aby čelilo hrozícímu nebez­pečí, vytvořilo Španělsko s Benátčany a papežem tzv. svatou ligu.
• Spojená španělská a italská loď­stva pod vedením Filipova nevlastního bratra se střetla s nepřítelem roku 1571 v bitvě u Lepanta.
• Na obou stranách bojovalo více než 200 galér.
• Byla to poslední velká námořní bitva veslových lodí.
• Vojáci svaté ligy po několika hodinách urputného boje tureckou flotilu úplně rozprášili.
• Turci přišli o více než 130 veslic s 30 tisíci muži.
• Přes 12 000 křesťanských otroků, přikovaných k ves­lům tureckých galér, získalo svobodu.
• I když se nepodařilo drtivého vítězství využít k definitivní porážce tureckých vojsk, námořní síla osmanské říše byla zlomena navždy,

• ---

  Po smrti portugalského krále roku 1580 získal Filip II. trůn i této země.
• Přes počáteční sliby o rovnoprávném spojení obou království udělal na­konec z Portugalska načas zcela závislou španělskou provincii. 
• Samostatnost získali Portugalci znovu až roku 1640.

• S Portugalskem připadly špa­nělskému trůnu dočasně i obrovské portugalské državy za mořem.
• Připojení Portugalska byl však poslední úspěch Španělského království na cestě k vrcholu moci.
• Pouhý rok nato ztratilo Španělsko severní Nizo­zemí a za dalších sedm let šla ke dnu údajně armáda. 
• Býva­lých portugalských osad v Asii se začínali zmocňo­vat Holanďané.

• Když Filip II. roku 1598 zemřel, byl pochován v královském paláci Escorialu, který dal zbudovat za americké zlato.
• Španělsku zane­chal obrovské dluhy a národ, který se odnaučil pra­covat.
• Jen s malou nadsázkou se tvrdilo, že jednu polovinu obyvatel tvořili šlechtici, úředníci, kněží a mniši - a druhou žebráci.
• Výstižný obraz teh­dejšího Španélska vykreslil Miguel de Cervantes, účastník bitvy u Lepanta, ve slavném románu o osudech rytíře Dona Quijota.

• Roku 1516 nastoupil na španělský trůn Karel I. Habsburský (1516 - 1556).
• Habs­burkové ovládali také např. Čechy, Uhry, Nizozemí, část Itálie a državy v zámoří.
• Španělští panovníci vládli přísně absolutisticky (veškerá státní moc je v rukou panovníka).
• Karlova neuvážená politika však pro Španělsko znamenala hospodářskou krizi.
• Vrcholu moci dosáhlo Španělské království v době vlády jeho syna Filipa II. Habsburského.
• Ten však podrobil zemi ra­sovému, náboženskému i politickému útisku.
• Španělským nepřítelem a konku­rentem bylo Turecko.
• Aby čelilo hrozícímu nebezpečí, vytvořilo Španělsko s Benátčany a papežem tzv. svatou ligu.
• Ta porazila Turky v roce 1571 v bitvě u Lepanta a námořní síla osmanské říše byla zlomena navždy.