Renesance

 

 

---

• V dějinách se často stává, že se lidé nechávají in­spirovat dobami dávno minulými.
• Stalo se tak i ve 14. století.
• Tehdy již přestával být pro šlechtu i měšťany vzorem rytířský způsob života, vzdělan­cům zase nestačila scholastika (učení církve podle předem daných, pevných, neměnných pravidel).
• Také gotické umě­ní se pomalu proměňovalo a nahrazovalo je umění, které bylo na první pohled zcela jiné.
• Během těchto proměn se rodil nový způsob života a myšlení.

• V jeho základech stála antická kultura, jíž se učenci i umělci stále častěji nechávali inspirovat.
• Nejdříve a nejvíce působil odkaz antiky v Itálii.
• Odtud se nová kultura šířila i do dalších evropských zemí.
• Antické umění a literaturu lidé tehdy nejen pečlivě studovali, ale snažili se je i napodobovat.
• Byly jim ideálem, který je třeba následovat.
• Proto době, v níž se nova kultura rozvíjela, říkáme renesance (tj. znovuzrození, obnovení).
• Trvala téměř tři sta let, od 14. do 16. století a položila základy moderní, dnešní evropské společnosti.

• Vliv antiky je zřetelně patrný zvláště na archi­tektuře.
• Jak velice se renesanční stavby odlišují od gotických!
• Namísto lomeného oblouku se objevuje oblouk půlkruhovitý či oválný, mizí i žebrová klenba.
• Stavby mívají kopule, fasády jsou souměr­ně členěny vodorovnými římsami a svislými sloupy.
• Gotická stavba mířila do výšky, renesanční je naopak rozložena do šířky.
• Venkovský zámek, pří­městská vila a někdy i sídlo šlechty ve městě - palác - má pěstěnou zahradu.
• Všechny tyto prvky jsou odvozeny z antického stavitelství.

• Malíři zase studovali antické sochy a malby, aby se naučili co nejvěrněji zobrazovat lidské tělo.
• Jeden z největších malířů renesance Leonardo da Vinci (1452-1519) sám prováděl i pitvy a pečlivě si zakresloval podobu kostí a svalů i je­jich spojení. Dokonalé znalosti stavby lidského těla pak využíval při malbě postav na svých obra­zech.
• Malíři však nezůstali jen u studia antiky.
• Stu­dovali také zákonitosti lidského vidění.
• Naučili se proto malovat tak, aby obraz věrně napodoboval skutečnost.
• Nejcharakterističtějším prvkem tako­vého zobrazování je perspektiva - předměty, které jsou od nás dál, vidíme jako menší.
• A nejen to. Jsou také méně barevné, vidíme je spíše jako šedé či modré.

• Ale renesančním umělcům nešlo jen o to, jak mají malovat, tesat či stavět.
• Svými obrazy, socha­mi i stavbami chtěli sdělit i to, že chápou člověka a jeho místo na světě jinak než středověcí lidé.
• Dokonale se to podařilo jednomu z největších a nejvšestrannějších umělců všech dob, sochaři, malíři, architektovi a básníkovi Michelangelovi Buonarottimu (1475-1564) v geniální soše Davida.

• O vytvoření Davidovy sochy požádalo Miche­langela roku 1501 jeho rodné město Florencie. Michelangelo vytvořil sochu, která se stala více než slavnou. Podle Bible zabil malý pastýř David silné­ho a obávaného zápasníka Goliáše, s nímž se všich­ni ostatní báli bojovat. Nejprve jej omráčil kame­nem vrženým z praku a poté jej zabil jeho vlastním mečem. Tím pozdější židovský král David vyhrál válku, již izraelský lid vedl se svými nepřáteli.

 

• Renesanční důraz na rozum se projevil i zrodem mnoha vědních disciplín.
• O jedné z nich jsme se již zmínili: byla to nauka o stavbě lidského těla, anato­mie.
• Bez ní by nebyl možný rozvoj celého moderní­ho lékařství.
• Jinou významnou vědou, která naprosto změnila výklad světa, byla astronomie.
• Mi­kuláš Koperník (1473-1543) usoudil, že planety obíhají kolem Slunce a nikoli naopak.
• Později Jan Kepler (1571-1630) objevil zákony, podle nichž se tak děje.
• Giordano Bruno (1548-1600) dospěl k názoru, že vesmír je nekonečný, že v něm existuji mnohé planety podobné Zemi. Za své názory byl jako kacíř upálen.
• Galileo Galilei (1564-1642) zase jako první použil k pozorování oblohy dalekohled. S jeho pomocí poznal, že mezi zemí a nebem není rozdíl. Vždyť Měsíc v něm vypa­dal velmi podobně jako Země.

• Renesanční úsilí o poznání přírody vedlo také k řadě technických vynálezů: kompas a knihtisk jsou z nich nejdůležitější.
• Zdrojem poznání mohla být i každodenní práce.
• I největší umělci se mnohdy učili od prostých řemeslníků.
•  Vědění přestávalo být v renesanci výsadou.
• No­vé, ale i staré a nyní znovu objevované poznatky se rychle šířily.
• Stále více lidí se učilo číst, psát i počítat.
• Vzdělání se stávalo potřebou, ať už pro diplomata, umělce, anebo i třeba jenom kupce.

• Renesance je umělecký sloh, který se zrodil v Itálii ve 14. století.
• Odtud se šířil i do dalších evropských zemí.
• Renesance trvala téměř tři sta let, od 14. do 16. století a položila základy moderní, dnešní evropské společnosti.
• Vzorem pro renesanci se stala kultura antického Řecka a Říma.
• Renesance se projevila ve stavitelství, sochařství i malířství.
• Malíři a sochaři se snažili zachytit postavy realisticky = jak skutečně vypadaly.
• Mezi nejznámější malíře patří Italové Leonardo da Vinci (autor obrazu Mona Lisa) a Sandro Boticelli (obraz Zrození Venuše).
• Nejznámějším z renesančních sochařů je Michelangelo Buonarotti (socha Davida).
• Rozvíjela se také astronomie (Mikuláš Koperník, Galileo Galilei).
• Významný je také vynález knihtisku Johannem Gutenbergem v roce 1450.