Reformace ve Francii

 

 

---

• V 16. století se v západní a střední Evropě začíná na správě státu stále více podílet úřednický aparát, v jehož čele stojí sám panovník.
• Tak královská moc roste, až se stává takřka neomezenou.
• Francie v té době prožívá velký hospodářský vzestup.
• Hlavni hospodářskou silu představují mě­sta, ve kterých vzkvétá řemeslná výroba a rozvíjí se obchod.
• Francouzští obchodníci vypravují lodi do dalekého zámoří a konkurují Portugalcům, Špa­nělům a Angličanům.
• Na bedrech měšťanů však leží i největší část břemene, které představují daně.

• Královský dvůr má stale větší požadavky - zvlášť výrazně se to projevuje za vlády Františka I. (1515-1547).
• Jeho četné a neúspěšné války s Habsburky spotřebovaly obrovské sumy peněz.
• Francouzský král měl ctižádost stát se „novým Alexandrem".
• Své výboje zaměřil na Itálii, přede­vším na bohatá severoitalská města.
• Itálie však ná­ležela do sféry zájmů německé říše, a tak se francouzské nároky musely nutně střetnout s tehdy již mocnými Habsburky.
• František I. svedl s císařem Karlem V. celkem čtyři války o území v Itálii, ze všech však odešel poražen.
• Kromě svých výbojných tužeb byl však Franti­šek I. znám i jako „kníže renesance", velký milov­ník umění.
• Na svůj dvůr pozval i jednoho z největ­ších umělců té doby - Leonarda da Vinci .

• Za Františka I. se také ve Francii začíná šířit reformační hnutí.
• Opírá se především o učení Jana Kalvína, francouzského teologa, žijícího ve Švý­carsku.
• František I. proti reformaci postupoval vel­mi rozhodně.
• Ale přes kruté postihy, vypalování celých vesnic a smrt tisíců lidí, hnutí stále rostlo.
• Přívrženci reformace se ve Francii nazývali huge­noti.
• Náboženské spory přerostly během času až v občanské války, nazývané historiky náboženskými válkami.
• Ve skutečnosti však už nešlo jen o víru.
• Hugenoti i katolíci vystupovali jako dvě nesmiřitelné politické skupiny a vedli spolu boj o moc.

• Pronásledování hugenotů pokračovalo i za Fran­tiškových nástupců.
• Za vlády Františka II. (1559-1560) se francouzská katolická strana do­konce pokusila získat pro něj a jeho manželku - už vzpomínanou Marii Stuartovnu, skotskou princez­nu - anglickou korunu.
• František II. však brzy zemřel, a tak se plán neuskutečnil.

• Obě soupeřící strany hledaly spojence i za hrani­cemi Francie.
• Katolíci ve Španělsku, reformátoři v Anglii, Německu a Nizozemí.
• Po dvou občan­ských válkách vliv hugenotů ve Francii vzrostl.
• Ka­tolíci se proto rozhodli k rozhodnému činu.
• Při pří­ležitosti svatby jednoho z vůdců hugenotů Jindři­cha Navarrského s dcerou francouzské královny rozpoutali krvavou lázeň.
• Za jedinou noc (z 23. na 24. srpna 1572 - podle dne zasvěceného sv. Barto­loměji se nazývá bartolomějská) povraždili jen v Paříži přes 3000 hugenotů, v celé Francii několik desítek tisíc.
• Jindřich si zachoval život jen přestu­pem na katolickou víru.

 

• I dalších dvacet let proběhlo ve stálých sporech a válkách.
• Teprve, když na francouzský trůn na­stoupil Jindřich Navarrský jako Jindřich IV. (1589-1610), došlo postupně k uklidnění.
• Roku 1598 vydal král Jindřich edikt nantský, ve kterém bylo sice katolictví prohlášeno za první nábožen­ství v zemi, ale zároveň byla zaručena i svoboda vyznání pro hugenoty.
• Občanská válka skončila.

• Francouzské hospodářství začalo opět rozkvé­tat.
• Důkladnou kontrolou úředníků zamezil Jindřich rozkrádání státních peněz a zajistil pevné příjmy pro královskou pokladnu.
• Snížením daní podpořil rozvoj řemesla a obchodu.
• Vznikaly stále nové manufaktury, ale stoupala i řemeslná malový­roba.
• Nebývalé úrovně dosáhla výroba textilu a luxusních předmětů, které se vyvážely i na daleké zahraniční trhy.
• Narůstal námořní obchod s Asií a byly založeny první osady v Kanadě.

• Přestože Jindřich IV. přestoupil na katolickou víru, dobře chápal, že největším nepřítelem Fran­cie zůstávají Habsburkové, usilující o další rozšíře­ní své moci.
• Snažil se proto zabránit spojení habs­burských držav v Evropě (v Nizozemí a v Itálii) a podporoval nizozemský odboj proti Španělům.
• Mezi francouzskou katolickou šlechtou si tak vy­tvořil řadu nesmiřitelných nepřátel.
• Roku 1610 jej zavraždil katolický fanatik a v osudech Francie do­šlo k zásadnímu obratu.
• Po Jindřichově smrti nastoupil na trůn jeho tepr­ve devítiletý syn Ludvík XIII.
• Moci se ale chopila královna - vdova Marie Medicejská.
• Vládla špatně, k velké nespokojenosti šlechty i lidu.
• Opustila do­savadní protihabsburskou politiku a sblížila zemi se Španělskem, tradičním rivalem a nepřítelem.
• Spory královského dvora se šlechtou postavení a silu Francie v Evropě opět načas oslabily.

• V 16. století se ve Francii začíná šířit reformační hnutí, jeho představitelé se nazývali huge­noti.
• Náboženské spory katolíků a hugenotů přerostly v občanské náboženské války.
• Nejkrvavější událostí byla tzv. bartolomějská noc z 23. srpna na 24. srpna 1572, kdy byly vyvražděni v Paříži i po celé Francii desetitisíce hugenotů.
• Teprve nový francouzský král Jindřich IV. vydal roku 1598 nařízení o náboženském smíru - tzv. edikt nantský, který ukončil občanskou válku a zaručil rovnoprávnost hugenotů a katolíků.
• Po Jindřichově smrti nastoupil na trůn jeho devítiletý syn Ludvík XIII., za kterého však vládla jeho matka Marie Medicejská, která opustila dosavadní protihabsburskou politiku a sblížila zemi se Španělskem, tradičním rivalem a nepřítelem.