První světová válka

 

foto

 

1) Vznik nových spojenectví

  • Počátkem 20. století se vztahy mezi evropskými státy zhoršily.
  • Příčinou byl především nerovnoměr­ný hospodářský vývoj a spory o kolonie.
  • Evropské státy usoudily, že v této neklidné době je třeba uzavřít spojenectví pro případ války.
  • V roce 1882 vytvořily Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie spojenectví zvané Trojspolek
  • Jiné tři evropské velmoci - Francie, Velká Británie a Rusko se v roce 1907 spojily v seskupení nazvané Trojdohoda
  • Státy obou uskupeni začaly zvyšovat výrobu zbraní.
  
  • Důležitou událostí bylo také připojení Alsaska a Lotrinska po skončení prusko-francouzské války roku 1871 k Německu – to vyvolalo jakési neustálé napětí mezi Francií a Německem. – Francouzi a Němci tak soudili, že další válka je nevyhnutelná a začaly proto hledat spojence.
  • Již dříve roku 1879 vznikl tzv. dvojspolek – spojenectví Rakouska a Německa proti Rusku – později + Itálie = trojspolek.
 

 

2) Atentát v Sarajevu

 
  • Spory mezi státy Trojdohody a Trojspolku byly tak velké, že se nedaly vyřešit jednáním.
  • Bylo jasné, že válka je nevyhnutelná. 
  • Záminkou k válce se stal atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.
  • Protože atentátník pocházel ze Srbska, odpovědnost za tento čin padla na srbskou vládu.
 
  • Rakousko se ujistilo podporou Německa a vyhlásilo válku Srbsku – ti požádali o pomoc své spojence – Rusko.
  • Německo podpořilo RU a vyhlásilo válku Rusku (1. Srpna 1914) o dva dny později také Francii.
  • 4. srpna vpadla německá vojska do Belgie a Velká Británie vyhlásila jako jeden z ručitelů neutrality Belgie válku Německu….
 

 

3) Válka

 
  • Přesně za měsíc po atentátu, v červenci 1914, vyhlá­silo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Krátce nato vyhlásilo Německo válku Francii a Rusku.
  • Na základě spojeneckých smluv se zapojovaly do bojů další státy. V roce 1917 vstoupily do války také USA.
  • USA vstoupily do války proto, že německé ponorky potápěly americké obchodní lodě, které zásobovaly evropské spojence zbraněmi a válečným materiálem.
  • Války se nakonec zúčastnilo vice než 30 států. Bojovalo se v Evropě, ale také na Blízkém a Dálném východě, v Africe i v Tichomoří. Proto j í říkáme světová válka.
  • Zpočátku všichni věřili, že válka nepotrvá dlouho. Německo o ní nejdříve mluvilo jako o „bleskové válce".
  • Brzy se ukázalo, že ani jedna strana není tak silná, aby rychle dosáhla rozhodného vítězství.
 
 

4) Hlavní bojiště v Evropě

 
  • V Evropě se bojovalo na třech frontách: západní, východní a jižní:
 
 
1. Západní fronta (Německo X Francie, VB, USA)
 
  • Nejtěžší boje probíhaly na západní frontě ve Francii.
  • Armády zprvu rychle postupovaly. Když se však dosta­ly na dostřel, vojáci vykopali zákopy. Válka se tak na dlouhou dobu změnila ve válku zákopovou. Po dvou letech obě strany zákopovou válku ukončily a začaly nejtěžší bitvy.
  • Nejtěžší bitva byla svedena v r 1916 o francouzskou pevnost „ Verdunské peklo“ trvalo čtyři měsíce a stálo Francouze na 350 000 vojáků. Německé ztráty byly jen o málo nižší.
 
 
2. Východní fronta (Německo + RU X   Rusko)
 
  • Druhým bojištěm se stala východní fronta v Rusku.
  • Zprvu byla ruská armáda i přes nemoderní zbraně, špat­né velení a zásobování v bojích úspěšná.
  • Následovaly však porážky ruské armády zapříčiněné lepším velením a výzbrojí rakousko-uherského a německého vojska.
  • V roce 1917 (ještě během války) začala v Rusku revo­luce.

 

3. Jižní fronta (RU + spojenci X  Srbsko + spojenci)
 
  • Na jižní frontě stály proti sobě Rakousko-Uhersko se svými spojenci (Bulharsko, Turecká říše) a Srbsko se svými spojenci (Řecko, Rumunsko, Itálie).
  • Boje probíhaly nejprve na Balkánském poloostrově, po vstupu Itálie do války (1915) také na jejím území…
  • Itálie později přešla na stranu Dohody – za příslib územních zisků na úkor RU.
 
 

 

5) Moderní vojenská technika

 
  • V první světové válce se bojovalo na souši, na moři i ve vzdu­chu. Pěší vojska používala tradiční zbraně - pušky, kulo­mety a děla.
  • Britové na západní frontě poprvé nasadili tanky, které byly hromadně využívány od r. 1917.
  • Na západní frontě Němci používali jedovatý plyn zvaný ,,yperit". Později jedovaté plyny užívaly obě válčící strany. 
  • Do bojů nasadili Němci také ponorky, které potápěly nejen vojenské, ale i obchodní lodě.
  • Německo vynikalo i v používání vzducholodí, které sloužily zejména k bombardování.
  • Obě válčící strany začaly využívat letadla, a to nejprve pro průzkum terénu, později k bombardování.
  • Poprvé byla použita také stíhací letadla, která sloužila k ničeni nepřátelských letadel.
  • Dělostřelectvo se rozrostlo o dalekonosná děla
 

 
6) Revoluce v Rusku
 
 
  • Zvlášť špatná situace byla v Rusku. Země utrpěla ve válce velké ztráty na životech, lidé hladověli.
  • Vinu za tyto problémy dávali obyvatelé Ruska caru Mikulá­ši Začali se bouřit a žádali ukončení války.
  • V říjnu roku 1917 (podle nového kalendáře v listopadu) provedli komunisté - bolševici - v Rusku převrat známý jako „říjnová revoluce".
  • Cara i s celou jeho rodinou popravili a zmocnili se vlády.
 
  • Převzetí moci bylo dokončeno v noci ze 7. na 8. listopad (25. října podle starého kalendáře – juliánského kalendáře, který tehdy v zemi platil – užívaný v pravoslavných zemích – až do roku 1918) – útokem proti Zimnímu paláci, který byl zahájen výstřelem z křižníku Aurory – sídlu prozatímní vlády – v čele byl Lev Davidovič Trockij 
 

 

7) Konec první světové války

 
  • První světová válka trvala čtyři roky. Zvítězily v ní státy Trojdohody a jejích spojenců.
  • V březnu 1918 skončila válka na východní frontě podepsáním míru mezi Ruskem a Německem.
  • V říjnu téhož roku kapitulovalo Rakousko-Uhersko a jeho spojenci na jižní frontě.
  • Nejdéle se bojovalo na západní frontě. Tam skonči­la válka v listopadu 1918, kdy Německo podepsalo kapitulaci.        

  • Kromě velkých hmotných škod přinesla válka obrov­ské ztráty na životech. Bylo zabito skoro 10 milionů lidí a 20 milionů zraněno.
  • Vítězné státy svolaly po skončení války do zámku Ver­sailles [versaj] u Paříže mírovou konferenci. Hlavním bodem jednání bylo poválečné uspořádání Evropy.
  • Ve třech evropských zemích - v Rusku, Rakousko­-Uhersku a Německu byly svrženy monarchie.
  • Jak­mile bylo jasné, že válka končí pro Rakousko-Uher­sko porážkou, jednotlivé národy žijící na jeho území postupně vyhlásily samostatnost a habsburská říše se rozpadla….