Přemyslovské Čechy

foto

Co musíte znát?
  • Po smrti Boleslava II. (999) se postavení čes­kého státu značně zhoršilo a do jeho záležitostí začali zasahovat cizí panovníci.
  • Tehdy dosadil pol­ský kníže Boleslav Chrabrý na český trůn jakéhosi záhadného příbuzného Přemyslovců Vladivoje (vládl 1002-1003).
  • Ten chtěl upevnit svoje pos­tavení a proto si nechal na vlastní žádost udělit Če­chy v léno od německého krále.
  • Tím začlenil český stát do Svaté říše římské a vytvořil tak příklad do budoucnosti.
  • Teprve knížeti Oldřichovi (vládl 1012-1035) se podařilo znovu posílit knížecí moc.
  • Dobyl Moravu, která dočasně náležela k Polsku, a s konečnou plat­ností ji připojil k českému knížectví.
    • Jeho syn Břetis­lav I. (vládl 1035-1055) byl nejen schopným vlád­cem, ale i udatným válečníkem.
    • Brzy po svém nastoupeni na trůn se rozhodl podniknout válečnou výpravu proti Polákům, kteří dobyli Slezsko a Krakovsko, jež od dob Boleslava II. patřily k českému státu.
    • Roku 1039 uspořádal velké tažení.
    • Pronikl až do sídelního Hnězdna, kde byl pohřben svatý Voj­těch.
    • Ukořistil zde uložené ostatky a přenesl je do Prahy.
    • Češi se tak přihlásili k odkazu svého bisku­pa, kterého před lety vyhnali s nepochopením do ciziny.
    • Rostoucí moc českého knížete znepokojila významného německého krále Jindřicha III.
    • Proto uspořádal do Čech dvě velké výpravy.
    • První se Břetislavovi podařilo odrazit.
    • Druhou ho však král přinutil složit vazalský slib věrnosti a přijmout od něj Čechy a Moravu jako říšské léno.

 

Vratislav II., první český král
 
 
  • Z Břetislavových synů byl nejschopnější druho­rozený Vratislav (vládl 1061-1092).
  • Svým dvěma bratrům vymezil údělná knížectví v Olomouci a Brně, nejmladší Jaromír byl předurčen pro církevní dráhu.
  • Když se později stal (pod jménem Gebhart) pražským biskupem, měl se svým kníže­cím bratrem neustale spory.
  • Vratislav II. se nažil omezit jeho vzrůstající biskupskou moc, proto za­ložil v Olomouci další biskupství a na Vyšehradě novou kapitulu (sbor kněží při kostele).
  • Na Vy­šehradě také jako jediný z přemyslovských knížat sídlil.
  • V té době začal zřejmě vznikat soubor po­věstí o prvních Přemyslovcích, v nichž Vyšehrad dostal významnou, ale skutečnosti neodpovídající úlohu jako nejstarší sídlo bájných Přemyslovců (využil jich ve své kronice Kosmas).
  • Vratislav byl účastníkem nelítostného boje mezi císařem Jindřichem IV. a papežem.
  • Ve sporu hájil císařovu stranu.
  • Odměnou za to mu Jindřich IV. udělil královský titul, který papež samozřejmě nepotvrdil.
  • Přesto byl Vratislav II. roku 1086 v Praze slavnostně korunován prvním českým králem.
  • Po Vratislavově smrti, napsal později Kosmas, opustila bohyně spravedlnosti Čechy.
  • Obvyklé právo nejstaršího Přemyslovce na vládu bylo poru­šeno.
  • Panovníci byli sesazováni spiklenci nebo rovnou zákeřně vražděni.
  • Země byla sužována roz­broji.
  • Zároveň se oslabilo její postavení v poměru k říši a němečtí králové dostali příležitost zasaho­vat do dění v Čechách.
  • Teprve Soběslav I. (vládl 1125-1140), nejmladší syn krále Vratislava II., se pokusil tyto neutěšené poměry změnit.
  • Roku 1126 se vypravil německý král Lothar III. s vojskem do Čech, aby zde prosa­dil svého kandidáta na knížecí stolec.
  • Soběslav mu však vytáhl vstříc s nejvýznamnějšími velmoži.
  • Němci byli poraženi v bitvě u Chlumce (1126) a kníže nabídl Lotharovi jednání.
  • Na počest tohoto slavného vítězství byla vysvěcena románská rotun­da na hoře Řípu.
  • České knížectví zůstávalo nadále lénem Svaté říše římské, ale němečtí králové - císaři už do jeho záležitostí nezasahovali.
  • Svá práva většinou ome­zovali na potvrzení v Čechách nastolených knížat.
  • Ti schopnější z českých panovníků pak dokázali stávajícího vztahu k říši využít ve svůj prospěch.
  • Vladislav II. (vládl 1140-1176) se stal blízkým spojencem proslulého císaře Friedricha Barbaros­sy, který se usilovně snažil ovládnout Itálii.
  • Kníže mu při tom vydatně pomáhal.
  • Čeští bojovníci se nejednou vyznamenali, zvláště pak při obléhání Milána.
  • Když se město vzdalo, konala se slavnost­ní mše, při které byl Vladislav II. roku 1158 koruno­ván na českého krále.
 
  • Za vlády Vladislava byl postaven první pražský kamenný most přes Vltavu. Stavba trvala 14 let, byla dokončena v roce 1172. Most stál na 20 pilířích, byl 514m dlouhý a 7m široký. Vladislav jej nazval po své manželce Juditě, která stavbu finančně pod­porovala. Most sloužil 170 let. V únoru roku 1342 ho poničila povodeň, a proto musel být zbořen. Dalších 15 let ho nahrazoval most dřevěný. Teprve za Karla IV. byl postaven nový kamenný most, který slouží dodnes.
  • Na konci 12. století dochází v českém knížectví k celkovému uklidnění.
  • Po bo­jích uvnitř přemyslovského rodu se moci chopili dva Vladislavovi synové.
  • Jedním z nich byl Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar I.
  • Přes počáteční spory se bratři dokázali dohodnout na rozdělení moci ve státě.
  • Přemysl panoval od roku 1197 jako český kníže v Čechách.
  • Jeho bratr Vladislav Jindřich se ujal vlády na Moravě a sjednotil ji.
  • Vládce sjednocené Moravy měl titul markrabě.
 
 Pixel3