Počátek národního obrození
Co musíte znát?
- Osvícenství našlo odezvu i u části šlechty, vzdělanců a měšťanů v Čechách a na Moravě.
- Důraz na blahodárnou úlohu vzdělání vyvolal snahu vymanit oblast školství a vědy z dosud všemocného vlivu církve.
- Osvícenci proto podporovali vznik učených společností a kroužků, vydávání naučné literatury.
- Novou náplň dostávala i výuka na univerzitách, které ztrácely středověkou podobu a vychovávaly potřebné odborníky: právníky, lékaře, přírodovědce, historiky, jazykovědce a další.
- Duch osvícenství však ovládal především nově zřizované učené společnosti.
- Roku 1784 vznikla na základě soukromé učené společnosti v Praze veřejná Česká společnost nauk.
- Později se proměnila v Královskou českou společnost nauk, předchůdkyni Akademie věd.
- Jejími členy byli osvícenští vzdělanci, zejména šlechtici a kněží.
- K předním osvícencům patřil kněz a historik Gelasius Dobner.
- Jako první se kriticky zamýšlel nad hodnověrností českých kronik, především oblíbené Kroniky české Václava Hájka z Libočan.
- Ve svém díle odhalil autora kroniky jako „sedmilháře", který si spoustu údajů i příběhů (mj. pověst o Horymírovi) jednoduše vybájil.
- Dodnes se těší úctě všestranné dílo Josefa Dobrovského (1753-1829).
- Byl nejen historikem, ale i autorem našich prvních dějin literatury, vynikající české gramatiky, česko-německého slovníku a spoluzakladatelem slavistiky (nauky o slovanských národech).
- Josefu Dobrovskému (1753-1829) se podle typického obleku přezdívalo Modrý abbé.
- Byl vybrán, aby promluvil k Leopoldu II. při příležitosti jeho korunovace českým králem.
- V projevu zdůraznil loajalitu království k dynastii, ale připomněl, že Slované tvoří většinu obyvatel říše a domáhal se jazykové rovnoprávnosti.
- Mnozí osvícenci působili na pražské univerzitě.
- Především historik František Martin Pelcl, který byl jmenován prvním profesorem na nově zřízené katedře české řeči (1793).
- Pelcl byl také členem soukromé učené společnosti a spolu s přírodovědcem a čelným osvícencem Ignácem Bornem a dalšími vydával (v němčině) náš první novodobý vědecký časopis Pražské učené zprávy.
- Uznání si získal Pelcl pracemi o českých dějinách.
- Vyzdvihoval v nich doby velikostí Českého království, například vládu Karla IV.
- Některá svá díla napsal Pelcl i česky.
- Osvícence podporovala (a to i finančně) značná část šlechty.
- Vedlo ji k tomu zemské vlastenectví a odpor k centralizační politice Vídně.
- Šlechta dokonce podporovala i češtinu (jako symbol svébytnosti země), třebaže sama často česky mluvila jen málo nebo vůbec.
- Centralizace nejen omezila práva jednotlivých zemí monarchie, ale v zájmu zjednodušeného úřadování a posílení jednoty nesourodé řeše chtěla prosadit i jediný jazyk - němčinu.
- Snaha o germanizaci však vyvolávala přirozený protitlak: české národní uvědomění, pocit hrdosti nad minulostí vlastního národa a rodného jazyka.
- Obránci češtiny si záhy stanovili smělý program, podle něhož se český jazyk měl plně vyrovnat němčině.
- Nadšení vlastenci nepochybovali, že se čeština stane jazykem národní vědy, kultury i školství.
- Tyto snahy dostaly později označení národní probuzení (obrození).
- Příznivý vliv pro obrození měly osvícenské reformy: zavedení školní docházky, odstranění nevolnictví, uvolnění cenzury aj.
- Je třeba připomenout, že v té době se česky hovořilo většinou už jen na venkově.
- A právě povinná školní výuka musela v nižších třídách probíhat v češtině, protože děti vesměs jiný jazyk neznaly (až ve vyšších třídách se pak učilo německy).
- Školy tak přispěly k posilování znalostí rodného jazyka.
- I úřední nařízení a naučné spisy se vydávaly v češtině, aby jim lidé rozuměli.
- Stát chtěl, aby se venkov zbavil pověr a zastaralých postupů v hospodářství, aby dbal na lepší hygienu atd.
- Roku 1774 byla v habsburské říši zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 let v obecné neboli triviální škole – žáci se zde učili čtení, psaní a počítání = tedy 3 předměty = latinsky trivium.
- Ve třídě mohlo být až 80 dětí.
- Venkovské děti chodily do škol většinou nejvíce v zimě – v jiných obdobích musely pomáhat na poli.
- Ve školách byly běžné tělesné tresty, žáci psali na břidlicové tabulky křídou.
- Učitelé často vyučovali i ve své domácnosti.
- Vyššími školami pak byla gymnázia a reálné školy (reálky) = střední škola zaměřena na přírodní vědy.
Na venkově se většinou stále mluvilo česky, třebaže šlo o jazyk značně zanedbaný.- Vznik pracovních příležitostí ve městech (manufaktury, továrny, rozvoj řemesel i obchodu) a také uvolnění poddanství způsobily přiliv lidí z venkova.
- Řada měst tak pozvolna měnila národnostní i jazykové složení ve prospěch češtiny.
- Zprvu se posměšně tvrdilo, že Češi jsou především národem sluhů a děveček.
- To se mělo brzy změnit.
- Stále více lidí totiž získávalo vzdělání a mohlo projevit své schopnosti.
- Sedřený poddaný upoutaný celý život na vsi svůj osud změnit nemohl.
- V nových podmínkách ale český národ prokázal, že je schopen velmi rychlého kulturního i společenského vzestupu.
- Svou úlohu v šíření češtiny sehrály noviny a knihy.
- Jejich vydávání je spjato s nakladatelem a knihkupcem Václavem Matějem Krameriem.
- Ve své České expedici vydával noviny a knihy (poučné i zábavné) a scházeli se u něj vlastenci ze všech koutů země.
- Krameriovy c. k. (císařsko – královské) vlastenecké noviny vycházely v nákladu zhruba 1000 výtisků 2x týdně.
- Velkou roli v národním probuzení mělo také divadlo.
- Zejména venkov byl doménou loutkových divadel - zřejmě znáte jméno Matěje Kopeckého, jednoho z mnoha tehdejších loutkářů.
- Složitější byla situace v Praze.
- I poté, co vzniklo Stavovské divadlo (1783), se česká představení konala výjimečně (hrálo se německy či italsky).
- Herci si proto za podpory pražských měšťanů zřídili divadlo vlastní: „ke zvelebení naší mile řeči, i osvícení lidu.
- Dostalo přiléhavý název Bouda (existovalo v letech 1786-89).
- České divadlo bylo spjato s autorskou a překladatelskou činností bratří Thámů.
Shrnutí:
- Národní obrození (70. léta 18. století - polovina 19. století.)
- Jedná se o období utváření novodobého českého národa.
- Cílem NO bylo povznést českou kulturu, důraz byl kladen zejména na oživení českého jazyka.
- K předním představitelům první fáze NO patřil např. historik a jazykovědec Josef Dobrovský (autor první gramatiky českého jazyka a Dějin české řeči a literatury).
- Důležitou úlohu v šíření češtiny sehrály noviny a knihy.
- Jejich vydávání je spjato s nakladatelem a knihkupcem Václavem Matějem Krameriem.
- Ve svém nakladatelství - České expedici vydával noviny a knihy a scházeli se u něj vlastenci z celé země.
- K rozvoji češtiny přispěla také povinná školní docházka.
- Přílivem česky mluvících lidí z venkova se v řadě měst měnilo národnostní složení.
- Proces germanizace (poněmčování) se tak zastavil.
