Objevné plavby

---

• První roky 15. století přinesly i počátek epochy velkých objevných plaveb, které během několika desetiletí úplně změnily obraz dosud známého svě­ta.
• Roku 1415 se Portugalci vydali na loupeživou výpravu k severoafrickému pobřeží.
• Dobyli a vy­plenili tu bohaté maurské město Ceuta.
• Ohromná kořist je povzbudila k dalším výbojům.

• Portugalské lodě se vydávaly na dlouhé plavby zejména podél západního pobřeží Afriky.
• Nové konstrukce plachetnic s hlubokým kýlem, zdokonaleným kormidlem a vylepšeným systé­mem plachtoví umožňovaly bezpečnější plavbu na otevřeném moři.
• Poměrně přesnou orientaci zaru­čoval kompas - vynález, který se rozšířil z Číny.
• Portugalští námořníci se pouštěli stale hlouběji na jih a hledali území bohatá zlatem.
• Odvážné cesty organizoval portugalský princ Jindřich Mořepla­vec.
• Po žádných nových zeměpisných poznatcích Jindřich samozřejmě netoužil, cílem výprav bylo nalezení přístupových cest k africkému zlatu a slonovině, obchod s otroky a kořist.

• Roku 1487 zkoumal západoafrické pobřeží por­tugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz.
• Dostal se hluboko na jih, když jeho lodi zastihla prudká tři­náctidenní bouře.
• Po jejím utišení zamířil k severu, aniž tušil, že již obeplul jižní cíp Afriky.
• Teprve po několika dnech plavby východním směrem pochopil, že nalezl cestu do Indie.
• V další plavbě mu však zabránila vzpoura posádky, obávající se ne­známých nebezpečí.
• Na zpáteční cestě konečně za­hlédl nejjižnější místo Afriky a nazval jej mysem Bouří.
• Portugalský král Jan jej však později pře­jmenoval na mys Dobré naděje, neboť skutečně znamenal naději na otevření cesty do Indie.

• Evropané věděli, že daleko na východě leží velké a bohaté říše.
• Svědectví o nich přinesl už Marco Polo.
• Prostřednictvím arabských obchod­níků přicházelo z východu orientální zboží, čínský porcelán a především nad jiné vzácné koření.
• Přímé obchodní spojení s Čínou, Japonskem, Indií a „ostrovy koření` (Indonésie) slibovalo obrovské zisky.
• Do Indie se však nabízela ještě jedna cesta.
• Ne­vedla na východ, ale zdánlivě paradoxně na západ.
• Úspěch ovšem slibovala jen těm, kteří věřili, že Země je kulatá.

• Víru, že Země je kulatá, sdílel i Kryštof Kolumbus, mořeplavec pocházející z italského Janova.
• Kolumbus dospěl k názoru, že při plavbě na západ je bájný Cipang (Japonsko) vzdálen od evropského pobřeží nejvýše 5 000 km, tedy mnohem méně než východní ces­tou okolo Afriky.
• Léta se pokoušel přesvědčit portugalského krále k vyslání výpravy, ten však oče­kával brzké otevření africké cesty.
• Kolumbus proto nabídl své služby španělskému dvoru.

• Ve španělských službách působil i další Ital - Amerigo Vespucci.
• Z plaveb okolo amerického pobřeží posílal do Evropy živé popisy přírody i obyvatel a četné mapy.
• Dospěl k názoru, že nejde o Asii, ale o nový světadíl.
• Navrhl pro něj dokonce jméno „Nový svět".
• Ale právě na základě jeho velmi populárních popisů se nakonec ujal ná­zev odvozený z jeho křestního jména - Amerika.

• Po úspěchu Kolumbových plaveb ve španěl­ských službách se portugalský král rozhodl vyslat výpravu, která by navázala na objevy Bartolomea Diaze.
• Vyplula roku 1497 pod velením Vasco da Gamy.
• Vasco da Gama obeplul mys Dobré naděje a postupoval podél východoafrického po­břeží.
• V Mosambiku se setkal s loďmi vyplouvají­cími z Indie.
• S arabským lodivodem pak dorazil až do Indie.
• Mnohaleté úsilí bylo dovršeno.
• Roku 1517 dorazily první portugalské lodi do Číny a krátce nato i do Japonska.

• Jednu z největších plaveb této epochy podnikl v letech 1519-1520 portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernáo de Magalháes.
• Vyplul s pěti loďmi západním směrem, dorazil k pobřeží Brazílie a vydal se k jihu.
• Jihoamerický kontinent obeplul průlivem dnes po něm nazvaným Magalháesovým.
• Oceán, do kterého pronikl, pojmenoval Tichým.
• Dorazil až na Filipíny, tady však byl v potyčce s domorodci zabit.
• Přes Moluky a Indický oceán, okolo Afriky dorazila nakonec jediná zbylá loď zpět do Španěl­ska.
• Jako první obeplula celý svět.

• První roky 15. století přinesly i počátek epochy velkých objevných plaveb, které během několika desetiletí úplně změnily obraz dosud známého svě­ta.
• Roku 1492 objevil díky hledání nové cesty do Indie Kryštof Kolumbus Ameriku.
• Amerigo Vespucci pak podnikl několik výprav k americkému pobřeží, podle něj byl pak tento světadíl pojmenován.
• Vasco da Gama zase našel cestu do Indie obeplutím Afriky.
• Počátkem 16. století poprvé obeplul zemi Fernao Magalhaes. Podal tak důkaz o tom, že Země je kulatá.
• Objevné plavby měly kladné i záporné důsledky (objevení nových plodin, zánik indiánských civilizací).