Občanská válka v USA

 

foto

1) USA – země přistěhovalců
 
  • Po skončení napoleonských válek začalo do Severní Ame­riky odcházet stále více Evropanů.
  • To byl počátek velké­ho přistěhovalectví, které trvalo přes 100 let.
  • Za tu dobu přišlo do Spojených států (USA) skoro 35 milionů při­stěhovalců pocházejících zejména ze severní a západní
  • Plavili se do Ameriky s vidinou lepšího života.
  • První, co přistěhovalci spatřili po dlouhé cestě z Evropy přes Atlantský oceán, byla socha Svobody.
  • Mnohé Evropany přilákala do Ameriky také tzv. „zlatá horečka", která vypukla v 2. polovině 19. století po zprávách o nalezení zlata v Kalifornii. Po vyčerpání kalifornských nalezišť začali zlatokopové rýžovat zlato na Aljašce. Zlato bylo v Kalifornii objeveno v roce 1848.
 
  • Na západ od prvních amerických osad se rozkládala území osídlená původními obyvateli americké­ho kontinentu - Indiány.
  • Americká vláda měla zájem na tom, aby se osadnici usazovali i na těchto - územích a obdělávali zde půdu dosud ležící ladem.
  • Kolonizace „divokého západu" však narazila na odpor Indiánů, kteří přicházeli o svá loviště.
  • Docházelo k bojům mezi osadníky a vládním vojskem na jedné straně a Indiány na straně druhé.
  • Indiáni byli násilně přesídlováni do vyhrazených rezervací.

2) Rozpory mezi Severem a Jihem
 
  • Sever a Jih USA se vyvíjely odlišně.
  • V severních stá­tech se rozvíjel průmysl s tovární výrobou a obchodem, dobytkářskými a obilnářskými farmami.
  • Jižní státy byly zemědělským krajem, kde se na plantážích pěstovala především bavlna, cukrová třtina a tabák.
  • Bohatí plantáž­níci zaměstnávali otroky přivážené z Afriky.
  • Lidé na Severu žádali odstranění otroctví.
  • K nim patřil i tehdejší prezident USA Abraham Lincoln (1809 – 1865).
  • Naopak plantážníci z Jihu nechtěli přijít o levnou pracovní silu, a tak se proti zrušení otroctví tvrdě brá­nili.
  • Jedenáct jižních států z tohoto důvodu odmítlo být součástí USA a vyhlásilo nový stát, tzv. Konfederaci.

3) Válka mezi Severem a Jihem
 
  • Napětí mezi Severem a Jihem přerostlo v krvavou občan­skou válku.
  • Státy Severu měly více peněz a početnější i lépe vyzbrojenou armádu než Jih.
  • Válka trvala čtyři roky (1861-1865).
  • Skončila porážkou vojska Jihu.
  • Díky vítězství severních států bylo otroctví zrušeno a černoši získali stejná práva jako ostatní obyvatelé Ameriky.
  • Spo­jené státy americké zůstaly i po válce jednotné.
 
  • Válka Severu proti Jihu byla zpočátku vedena za udržení celistvosti Unie na straně jedné a za právo na odtržení Jihu na straně druhé.
  • Otázka otroctví zpočátku nebyla považována za zásadní, postupem času se však otroctví začalo považovat za to nejpodstatnější.
  • Proti 10 milionům obyvatel Jihu (z toho 3,5mil. otroků) stálo 21 milionů seveřanů.
  • V čele konfederační armády stál velitel Robert E. Lee.
  • Jih těžce trpěl námořní blokádou, jižanské lodě stály nečinně v přístavech, střežených válečným loďstvem Unie.
  • V lednu 1863 vyhlásil Lincoln tzv. Emancipační proklamaci, ve které osvobodil a zrovnoprávnil všechny osoby černé plet v USA.

4) Hospodářský rozvoj USA
 
  • Po skončení občanské války došlo v USA k nebývalému hospodářskému rozvoji.
  • Byla objevena bohatá ložiska uhlí, železné rudy, petroleje, vzkvétal průmysl.
  • Byla dokončena první transkontinentální železnice spojující východní a zapadni pobřeží.
  • To umožnilo, aby v dosavadních pustinách vyrůstala velká města, kde vznikaly obrovské továrny a obchody.
  • Další z příčin rozvoje USA byla i svoboda podnikání.
  • V podnikání i v životě se prosazovali nejschop­nější a také nejprůbojnější jednotlivci.
  • USA bohatly i vývozem bavlny a obilí a později také rozvojem automobilového a elektrotechnického průmyslu.