Občanská válka v USA
1) USA – země přistěhovalců
- Po skončení napoleonských válek začalo do Severní Ameriky odcházet stále více Evropanů.
- To byl počátek velkého přistěhovalectví, které trvalo přes 100 let.
- Za tu dobu přišlo do Spojených států (USA) skoro 35 milionů přistěhovalců pocházejících zejména ze severní a západní
- Plavili se do Ameriky s vidinou lepšího života.
- První, co přistěhovalci spatřili po dlouhé cestě z Evropy přes Atlantský oceán, byla socha Svobody.
- Mnohé Evropany přilákala do Ameriky také tzv. „zlatá horečka", která vypukla v 2. polovině 19. století po zprávách o nalezení zlata v Kalifornii. Po vyčerpání kalifornských nalezišť začali zlatokopové rýžovat zlato na Aljašce. Zlato bylo v Kalifornii objeveno v roce 1848.
- Na západ od prvních amerických osad se rozkládala území osídlená původními obyvateli amerického kontinentu - Indiány.
- Americká vláda měla zájem na tom, aby se osadnici usazovali i na těchto - územích a obdělávali zde půdu dosud ležící ladem.
- Kolonizace „divokého západu" však narazila na odpor Indiánů, kteří přicházeli o svá loviště.
- Docházelo k bojům mezi osadníky a vládním vojskem na jedné straně a Indiány na straně druhé.
- Indiáni byli násilně přesídlováni do vyhrazených rezervací.
2) Rozpory mezi Severem a Jihem
- Sever a Jih USA se vyvíjely odlišně.
- V severních státech se rozvíjel průmysl s tovární výrobou a obchodem, dobytkářskými a obilnářskými farmami.
- Jižní státy byly zemědělským krajem, kde se na plantážích pěstovala především bavlna, cukrová třtina a tabák.
- Bohatí plantážníci zaměstnávali otroky přivážené z Afriky.
- Lidé na Severu žádali odstranění otroctví.
- K nim patřil i tehdejší prezident USA Abraham Lincoln (1809 – 1865).
- Naopak plantážníci z Jihu nechtěli přijít o levnou pracovní silu, a tak se proti zrušení otroctví tvrdě bránili.
- Jedenáct jižních států z tohoto důvodu odmítlo být součástí USA a vyhlásilo nový stát, tzv. Konfederaci.
3) Válka mezi Severem a Jihem
- Napětí mezi Severem a Jihem přerostlo v krvavou občanskou válku.
- Státy Severu měly více peněz a početnější i lépe vyzbrojenou armádu než Jih.
- Válka trvala čtyři roky (1861-1865).
- Skončila porážkou vojska Jihu.
- Díky vítězství severních států bylo otroctví zrušeno a černoši získali stejná práva jako ostatní obyvatelé Ameriky.
- Spojené státy americké zůstaly i po válce jednotné.
- Válka Severu proti Jihu byla zpočátku vedena za udržení celistvosti Unie na straně jedné a za právo na odtržení Jihu na straně druhé.
- Otázka otroctví zpočátku nebyla považována za zásadní, postupem času se však otroctví začalo považovat za to nejpodstatnější.
- Proti 10 milionům obyvatel Jihu (z toho 3,5mil. otroků) stálo 21 milionů seveřanů.
- V čele konfederační armády stál velitel Robert E. Lee.
- Jih těžce trpěl námořní blokádou, jižanské lodě stály nečinně v přístavech, střežených válečným loďstvem Unie.
- V lednu 1863 vyhlásil Lincoln tzv. Emancipační proklamaci, ve které osvobodil a zrovnoprávnil všechny osoby černé plet v USA.
4) Hospodářský rozvoj USA
- Po skončení občanské války došlo v USA k nebývalému hospodářskému rozvoji.
- Byla objevena bohatá ložiska uhlí, železné rudy, petroleje, vzkvétal průmysl.
- Byla dokončena první transkontinentální železnice spojující východní a zapadni pobřeží.
- To umožnilo, aby v dosavadních pustinách vyrůstala velká města, kde vznikaly obrovské továrny a obchody.
- Další z příčin rozvoje USA byla i svoboda podnikání.
- V podnikání i v životě se prosazovali nejschopnější a také nejprůbojnější jednotlivci.
- USA bohatly i vývozem bavlny a obilí a později také rozvojem automobilového a elektrotechnického průmyslu.