Konstantin a Metoděj

foto

Co musíte znát?
  • Bratři Konstantin a Metoděj se narodili na by­zantském území v řecké Soluni.
  • Už v době svého mládí slýchali slovanský jazyk, protože v okolí So­luně žilo mnoho Slovanů.
  • Starší Metoděj zastával místo správce slovanské oblasti, později vstoupil do kláštera.
  • Mladší Konstantin, kterému říkali pro jeho vzdělanost Filosof, se pohyboval v okolí císařského dvora a dostal se do diplomatických služeb.
  • Roku 863 se obrátil na byzantského císaře Mi­chaéla III. kníže Rastislav s žádostí, aby mu poslal ,,biskupa a učitele" křesťanství.
  • Byzanci se tak na­skytla skvělá příležitost, jak předvést svoji mocen­skou převahu Římu.
  • Připomeňme si, že tehdy se začal velmi nebezpečně vyhrocovat spor mezi konstaninopolským patriarchou a římským papežem.
  • Proto císař nevyslal na Moravu obyčejné kněze, ale dva velmi vzdělané muže s rozsáhlými zkuše­nostmi ve správě i diplomacii.
  • Tak se Konstantin a Metoděj stali misionáři, jejichž úkolem bylo zvěstovat Slovanům křesťanskou víru.
  • Proto se jim říká slovanští věrozvěsti.
Moravská misie
 
 
  • Myšlenkou šířit křesťanství mezi Slovany se Konstantin s Metodějem zabývali už dříve. 
  • Proto byli na své církevní poslání (misii) dobře připrave­ni.
  • Šlo především o jazyk, kterým měli kázat a do kterého by také přeložili Bibli a texty nutné pro křesťanskou bohoslužbu.
  • Moravané stejně jako ostatní Slované zatím neznali písmo a neměli tedy ani vlastní literaturu.
  • Slovanské jazyky si však byly tehdy velmi podobné.
  • Proto mohl Konstantin po­užít nářečí, jímž mluvili Slované v okolí jeho rodné Soluně.
  • S Metodějovou pomocí do něj přeložil nej­důležitější části Bible.
  • Aby mohl překlad také písemně zaznamenat, obratně přizpůsobil slovan­ským hláskám řeckou abecedu.
  • Tak vznikl nejstarší slovanský spisovný jazyk, jenž se nazývá staro­slověnština (nebo církevní slovanština), a první slo­vanské písmo - hlaholice.
  • Byzantská misie dosáhla na Moravě rychle úspě­chu.
  • Obyvatelstvo přivítalo, že jim oba bratři káží slovo Boží srozumitelnou řečí a stejně tak slouží obřady.
  • Dosud se totiž bohoslužby konaly výlučně v latině (v západní církvi) nebo v řečtině (v Byzan­ci).
  • Také literatura vznikala jen v těchto jazycích. Konstantin a Metoděj získali všeobecné uznání i mnoho žáků.
  • To proti nim popudilo franské du­chovní, kteří se mezitím vrátili na Moravu.
  • Využili sporu Říma s Byzancí a stěžovali si u papeže.
  • Na jeho příkaz se bratři vydali do Říma, aby se obhájili proti nařčením.
  • Po delším jednání dosáhli na papeži schválení slovanské bohoslužby, a dokonce i zříze­ní arcibiskupství pro Moravu.
  • Vzápětí Konstantin těžce onemocněl a vstoupil do kláštera, kde přijal jméno Cyril.
  • Brzy nato (v roce 869) zemřel.
Arcibiskup Metoděj a král Svatopluk
 
 
  • Metoděj byl jmenován prvním panonsko-morav­ským arcibiskupem a vracel se na Moravu.
  • Mezi­tím se tam však změnila situace.
  • Kníže Rastislav se dostal do sporů se svým synovcem Svatoplukem a ten ho svrhl a vydal Frankům (870).
  • Metoděje cestou zajali franští biskupové a odsoudili k doži­votnímu vězení.
  • Moravská církev, kterou měl spra­vovat, byla podřízena biskupství v Pasově.
  • Teprve po třech letech byl Metoděj na nátlak papeže pro­puštěn.
  • Vrátil se na Moravu a ujal se svého úřadu.
 
  • Rastislavův synovec Svatopluk tolik toužil po moci, že svého strýce zradil a vydal ho Frankům.
  • Ti s ním zacházeli velmi krutě, vypálili mu oči a uvěznili ho, ve vězení brzy Rastislav zemřel.
 
  • Pod jeho vedením se církev úspěšně rozvíjela a křesťanství se z Moravy začalo šířit i do okolních zemí.
  • Svatopluk (vládl 870-894) toho využil při rozšiřování svého panství a vytvořil rozsáhlou a mocnou říši.
  • Na jeho dvoře přijal křest český kní­že Bořivoj i další vládci, kteří se stali Svatopluko­vými vazaly.
  • Výjimečnost postavení moravského krále Svatopluka dokazuje skutečnost, že se nachá­zel pod ochranou samotného papeže.
  • Metodějova činnost byla provázena ostrými spory s franskými duchovními, zastánci latinských obřadů.
  • Roku 885 však Metoděj zemřel a papež slovanské obřady na Moravě zakázal.
  • Poté byli Me­todějovi žáci vyhnáni ze země.

 

 

  • Část z nich odešla do Čech, část na území Balkánského poloostrova.
  • Po Metodějově smrti se na našem území staroslověnština používala při bohoslužbách a psaní pouze v klášteře v Sázavě u Prahy, jeho opatem byl pozdější světec Prokop, také odsud však byli mniši v roce 1096 vyhnáni, odchází na území dnešního Bulharska.

 

Shrnutí:
 
  • Byzantský císař Michal III. vyslal roku 863 na Velkou Moravu dva bratry – kněze - Konstantina a Metoděje.
  • Jejich úkolem bylo zvěstovat Slovanům křesťanskou víru a šířit vzdělanost.
  • V této době Slované neměli vlastní písemnictví, proto Konstantin sestavil nový spisovný jazyk – staroslověnštinu (s novým písmem - tzv. hlaholicí).
  • Do staroslověnštiny byly přeloženy nejdůležitější části bible a další bohoslužebné texty.
  • Oba však byli obviněni, že neužívají při bohoslužbách latiny, proto je papež povolal do Říma.
  • Nakonec byl papežem slovanský jazyk povolen, bylo zřízeno arcibiskupství a Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem.
  • Po jeho smrti roku 885 však byly slovanské bohoslužby na Moravě zakázány a Metodějovi žáci byli vyhnáni ze země.
  • Za vlády Rastislavova synovce Svatopluka (vládl 871 – 894) dosáhla Velkomoravská říše svého největšího rozkvětu a územního rozsahu (rozšířil území např. o Čechy, Polsko, Slezsko).
 
Konstantin (827- 869) a Metoděj (815 - 885) a jejich život
 
 
  • Oba bratři se narodili v řecké Soluni a měli ještě dalších pět sourozenců.
  • Synům se dostalo mimořádného vzdělání - Metoděj byl právníkem a Konstantin vystudoval filozofii, teologii a literaturu (již ve svých šestadvaceti letech byl na univerzitě v Konstantinopoli profesorem).
 
  • Když přišli bratři (i se svými žáky a s velkým průvodem obchodníků, stavitelů a ozbrojenců) na Moravu (863, ale dnes se většina badatelů kloní k datu 864), aby zde nově zorganizovali moravské křesťanství a vytvořili základy slovesné vzdělanosti, byli příjemně překvapeni poměrně hojným počtem kamenných kostelů.
  • Morava stala místem mnohaletého zápasu dvou církevních koncepcí.
  • Tři roky kázali na Moravě Konstantin a Metoděj, a to zcela novým jazykem, staroslověnštinou, která zakořenila u Moravanů více než latina.
 
  • Oproti bavorským kněžím měli oba velkou výhodu v tom, že byli na celou misi pečlivě připraveni.
  • Z Řecka si již přinesli hotové staroslověnské texty - překlad části Bible a další bohoslužebné knihy, například breviář (modlitby předepsané k dennímu modlení kněží) a misál (kniha s kompletními texty pro mši), autorem překladů byl Konstantin.
 
  • Roku 867 obdrželi bratři pozvání do Říma od papeže Mikuláše I. - ten byl znepokojen zprávou, že kdesi na sever od Říma probíhají liturgické obřady v nepovoleném jazyce.
  • Sotva dorazili Konstantin a Metoděj do Říma, hlavou veškerého křesťanstva už nebyl Mikuláš, ale Hadrián.
  • V učených disputacích se podařilo Konstantinovi papeže přesvědčit, že na překladech bohoslužebných textů do staroslověnštiny není zhola nic závadného. Staroslověnština byla dokonce zvláštní papežovou bulou povolena jako plnoprávný bohoslužebný jazyk.
  • Bratři zůstali v Římě a sloužili mše v hlavních římských chrámech.
  • Navíc Konstantin, nemocný a v předtuše blížící se smrti, vstoupil do jednoho ze zdejších řeckých klášterů a při řeholním křtu přijal jméno Cyril.
  • Vzápětí jakožto dvaačtyřicetiletý zralý muž zemřel.
 
  • A Metoděj? Ten se po čase vrátil na celých dvanáct let na Moravu, ale zde se setkal jen s nepřátelským prostředím (byl dokonce uvězněn, ale po intervenci papeže musel být propuštěn).
  • Latinští kněží spolu s knížetem Svatoplukem nakonec svými intrikami dosáhli toho, že další papež na stolci zakázal slovanskou liturgii a hned vzápětí po Metodějově smrti (885) byli představitelé slovanské církve z Velké Moravy vyhnáni.
Další osudy slovanských kněží…
 
 
  • Přibližně dvě stě moravských kněží a mnichů bylo za třeskuté zimy roku 886 v okovech vyvedeno ze země, další byli uvězněni.
  • Většina slovanských kněží odešla do Bulharska či Chorvatska, několik jich našlo útočiště v Čechách.
  • Tím vyvoleným místem se staly husté a neproniknutelné hvozdy na Sázavsku.
  • Právě zde byl založen skupinou poustevníků slovanský klášter, jehož opatem se stal později kanonizovaný sv. Prokop.
  • Slovanští mniši byli ze sázavského kláštera definitivně vypuzeni roku 1097.
  • Slovanská liturgie ožila v našich dějinách ještě jednou, a to přičiněním císaře Karla IV.
  • Ten roku 1347 založil v Praze Emauzský klášter, kde byli slovanští benediktýni.
 
Staroslověnština 
 
 
  • Staroslověnština je jazyk, kterým hovořili Slované v oblasti kolem Soluně.
  • Jedná se vlastně o makedonský dialekt starobulharského jazyka, jenž je pro západní Slovany při troše pozornosti celkem srozumitelný.
  • Ještě před příchodem na Moravu sestavil Konstantin první slovanskou abecedu, tzv. hlaholici.
  • Jejím základem se stala řecká abeceda.
  • Ještě je třeba poznamenat, že později vzniklo na území Bulharska jednodušší písmo, tzv. cyrilice, jež se stala základem azbuky.

     

Literární staroslověnské památky velkomoravského období
 
 
Paterik - čili Knihy Otců
 
  • Jedná se o soubor vypravování o proslulých mniších a poustevnících.
 
Proglas (Konstantin)
 
  • Veršovaná (dvanácti slabičná) předmluva k překladu evangelií.
  • Byla původně napsána řecky a později přeložena do staroslověnštiny.
  • V předmluvě je chválen slovanský překlad a současně je zde zdůrazňováno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce.
 
Zakon sudnyj ljudem (Metoděj)
 
  • Jedná se o soudní zákoník pro světské lidi neboli soupis právních norem ve Velké Moravě.
 
 
Nomokánon (Metoděj)
 
  • Opět právnické dílo, sbírka církevních předpisů a občanských zákonů týkajících se církve.
 
 
Evangeliář (Konstantin + Metoděj)
 
  • Úryvky z evangelií uspořádané podle cír­kevního kalendáře.
  • Pro bohoslužebné účely byl již přeložen v Caři­hradě, na Velké Moravě byl pak pořízen úplný překlad všech čtyř evangelií.
 
 
Abecední modlitba (Konstantin)
 
  • Pozoruhodná nejen formálně (využitím dvanáctislabič­ného sylabického verše), ale i svým akrostichem, z něhož získáváme představu o slovanské abecedě (akrostich = báseň, v níž první nebo poslední písmena veršů tvoří slovo nebo větu poskytující určitou informaci).
 
 
Život Konstantinův a Život Metodějův (dříve rovněž Moravskopanonské legendy)
 
  • Tato dvě díla jsou řazena k vrcholům tehdejší literární činnosti, a to nejen jazykově, ale i obsahově.
  • Obě památky jsou určeny vzdělanému duchovenstvu a jsou pojaty jako obrana díla obou věrozvěstů.
  • Svou povahou stojí na pomezí legendy a historie.
  • Nejedná se tedy o legendy v tom pravém slova smyslu, tedy které jsou prosyceny fantastickými a nepravděpodobnými prvky, a tak se i upustilo od dřívějšího pojmenování.
 
Cyril a Metoděj a státní svátek
 
 
  • Cyril a Metoděj, moravští a zemští patronové, byli roku 1981 vyhlášeni za patrony Evropy.
  • Je to důkaz, že patří mezi největší misionáře křesťanstva, jejichž činnost přímo či nepřímo zasáhla celou východní Evropu.
  • V kalendáři připadá svátek věrozvěstů na 5. července. 
 
 
 Pixel1