Karel IV.
Co musíte znát?
- Roku 1346, po smrti svého otce, se stal Karel (1346 - 1378) českým králem.
- Karlem IV. se nazýval podle titulu římského císaře, na římském trůně byl čtvrtým panovníkem toho jména.
- I když byl vychován v cizině, cítil se dědicem slavné české minulosti, pokračovatelem velkého přemyslovského rodu.
- Ke své korunovaci nechal zhotovit nádhernou korunu, která byla zasvěcena patronu české země, knížeti svatému Václavovi (odtud Svatováclavská koruna).
- Karel IV. vládl pevnou rukou, ale nepřipustil, aby mezi ním a českou šlechtou došlo k vážnějším sporům.
- Dal sepsat zemský zákoník Maiestas Carolina.
- Když však viděl, že by jej páni považovali za ohrožení jejich práv, ustoupil a nechal raději rozhlásit, že listina nedopatřením shořela.
- Korunovační obřad se konal v románské bazilice na Pražském hradě.
- Katedrála sv. Víta se teprve začínala stavět.
- Svatováclavská koruna byla používána při korunovacích celých 489 let a mělo ji na hlavě 22 českých králů.
- Korunovační klenoty se vystavují jen při mimořádných příležitostech.
- Jsou uloženy ve zvláštní místnosti (korunní komora) v katedrále sv. Víta. Místnost je zamčena 7 klíči.
- Ty mají v opatrování významné osobnosti státu (prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup…).
- Nejcennější částí korunovačních klenotů je tzv. svatováclavská koruna – legenda = kdo ji nasadí neoprávněně na hlavu – do roka zemře.
- Z doby Karla IV. pochází pouze koruna – žezlo a jablko byly zhotoveny v 16. století.
Karel IV. císařem
- Roku 1355 byl Karel IV, korunován v Římě císařem.
- Svého postavení využil k tomu, aby českému království zabezpečil v říši mimořádné postavení.
- Ve svém novém říšském zákoníku Zlaté bule udělil Čechám řadu výsad - například při volbě panovníků Svaté říše římské sedmi kurfiřty náleželo prvé místo českému králi.
- České království považoval Karel za oporu své moci a snažil se je všemi prostředky zvelebit.
- Z ciziny povolal proslulé stavitele a umělce.
- Na Pražském hradě přestavěl a upravil královský palác a započal tu na místě rotundy vybudované sv. Václavem se stavbou vznešené katedrály sv. Víta.
- V ní našli místo svého posledního odpočinku mnozí čeští králové i knížata.
- Vedle Starého Města pražského dal Karel IV. založit Nové Město pražské. V pevných hradbách s mnoha branami rostlo město s rozlehlými náměstími, množstvím ulic a domů a také s výstavnými chrámy a kostely.
- Mezi nimi vynikal například proslulý klášter Emauzy, do kterého král povolal mnichy slovanské liturgie (nekonali bohoslužby v latině, ale ve slovanském jazyce).
- Chrám Marie Sněžné měl nejvyšší chrámovou loď v Praze, a to i přes to, že zůstal vlastně nedostavěn.
- Karel se o stavbu svého města velmi zajímal, všechny plány měl pečlivě prostudovány. Vypráví se, jak jednou přišel na to, že byla postavena ulice, která na plánech nebyla vyznačena. Pro výstrahu ji prý nechal pojmenovat Nekázanka.
- První pražský kamenný most královny Judity vzala velká voda. Karel IV. se proto rozhodl, že na jeho místě dá zbudovat jiný. Nový kamenný most (dnes nazývaný Karlův) byl ještě krásnější. Aby jeho 16 oblouků bylo co nejpevnějších, přidávali zedníci do vápna na přípravu malty dokonce vejce.
- Jako přepychové panovnické sídlo byl postaven hrad Karlštejn. Karel zde později uchovával říšské korunovační klenoty.
- Zvláštní stavbou se stala „hladová" hradební zeď na pražském Petříně. Moudrý panovník ji prý dal stavět v dobách velké bídy, aby těm nejpotřebnějším poskytl práci a obživu.
- Roku 1348 založil Karel IV. v Praze první univerzitu ve střední Evropě. Do Prahy přicházeli věhlasní učitelé a za nimi žáci nejen z Čech, ale i z Německa, Polska a dalších zemí. Praha se stala střediskem vzdělanosti. Učenci i umělci byli na Karlově dvoře vždy vítanými hosty.
- Král podporoval sepisování kronik a sám napsal vlastní životopis Vita Caroli (Život Karlův).
- V Čechách se na dlouhá léta usadil mír.
- Moudrý panovník dával před válečnými taženími přednost jednáním a smlouvám.
- Mnohé výhody a také nova území získal Karel i uvážlivými sňatky.
- Oženil se celkem čtyřikrát, ale teprve od třetí manželky se dočkal dědice trůnu Václava.
- Všechny své dcery výhodně provdal a před smrtí říši rozdělil mezi Václava a syny z posledního manželství - Zikmunda a Jana.
- Karel IV. byl největším panovníkem naší historie a zcela právem jej řečník nad jeho rakví nazval otcem vlasti.
- Karel IV. byl celkem 4 x ženatý a měl 11 dětí.
- Blanka z Valois (valoa) – bral si ji, když bylo oběma 7 let – narodili se jim 2 dcery.
- Anna Falcká – byla prý velmi krásná – dožila se 24 roků – zemřela i s dítětem při porodu.
- Anna Svídnická – v době sňatku bylo Karlovi 37 let, jí pouze 14 roků – jejich syn Václav se stal Karlovým následovníkem.
- Alžběta Pomořanská – on 47 let – ona 16 let – 15 let spolu byli v manželství – měli 6 dětí, jeden z nich byl Zikmund.
- Karel IV. Zemřel ve věku 62 let v roce 1378.
- Jeho tělo lékaři nabalzamovali a 11 dní bylo vystaveno v královském paláci, potom bylo uloženo do hrobky pod hlavním oltářem v katedrále sv. Víta.
Shrnutí:
- Karel IV. byl nejen největším českým panovníkem, ale i významným římským císařem.
- Založil v Praze univerzitu (1348), první v celé střední Evropě.
- Dal stavět např. katedrálu sv. Víta, kamenný most, založil Nové Město pražské, hrad Karlštejn (zde později uchovával říšské korunovační klenoty – Svatováclavskou korunu, jablko, žezlo).
- Podporoval sepisování kronik a sám napsal vlastní životopis Vita Caroli (Život Karlův).
- Oženil se celkem čtyřikrát, se třetí manželkou (Annou Svídnickou) se dočkal dědice trůnu, jejich syn Václav se stal jeho nástupcem.
- Za jeho vlády panoval mír a bezpečí, země vzkvétala a právem si tak zasloužil přízvisko Otec vlasti.
