Humanismus

• O renesančních vzdělancích se zpravidla mluví ja­ko o humanistech (od latinského humanus, tj. lidský).
• Pojmenovali se tak sami.
• V centru jejich úvah, hlavním tématem jejich spisů byl opravdu člověk.
• Humanisté kladli důraz na přiroze­né, tj. vrozené lidské schopnosti a vlastnosti.
• Ty kladné v sobě měl každý člověk rozvíjet, ty záporné měl naopak potlačovat a překonávat.
• Měl se stát dokonalejším, ušlechtilejším.
• Proto také humanisté chápali i samo šlechtictví jinak než středověcí rytí­ři.
• Toto nové pojetí hodnoty člověka se nevytratilo ani později a je nám blízké i dnes.

• Prvními humanisty byli převážně italští měšťa­né.
• Humanistické myšlenky však ovlivňovaly stále větší počet lidí.
• Pronikly i do šlechtického a cír­kevního prostředí.
• Na konci 15. a počátkem 16. století takřka plně ovládly i římskou papežskou ku­rii (soubor nejvyšších církevních úřadů), později ovlivnily i reformační myšlení.
• Alespoň základů humanistického vzdělání se dostalo ve školách i každému studentovi.

• Základem humanistického vzdělání byla doko­nalá znalost jazyka, na prvním místě latiny.
• Nikoli však běžné, tedy středověké latiny. Ta byla jiná, jednodušší a uším těch, kteří se stále více seznamovali s vyspělou latinou doby antického řím­ského císařství, zněla „barbarsky".
• Básníci, drama­tici, filozofové i vědci se proto vraceli k latině antické.
• Znalost staré latiny napomáhaly rozšiřovat ze­jména opisy starověkých literárních děl.
• Zhotovo­valy se ve velkém množství a po čase snad každý italský měšťan či šlechtic vlastnil alespoň jeden.
• Četla se nejen ta díla, která znal už středověk, ale v klášterních knihovnách byly objevovány i dávno zapomenuté řecké a římské spisy. Humanisté je tak doslova znovu uváděli v život.
• A nejen to. Podle jejich vzoru psali i svá vlastní díla.

• Nezůstalo však jenom u latiny.
• Studovat se za­čala i stará řečtina a hebrejština - jazyk, jímž byl původně napsán Starý zákon.
• Každý z humanistů měl tyto „klasické jazyky“ ovládat; ve skutečnosti znal každý latinsky, někteří řecky a málokteří hebrejsky.
• Humanisté ovšem psali i v národních jazy­cích, tedy třeba italsky, česky, německy, francouzsky.
• I v nich platily humanistické zásady souvislé, uhlazené, gramaticky zcela správné mluvy.
• Huma­nistické vzdělání tak obohatilo i tyto jazyky a lite­raturu jimi psanou.

 

• K rychlému rozšiřování humanistických myšle­nek nejvíce přispěl vynález knihtisku.
• Ve čtyřicátých letech 15. století přišel německý měšťan Jo­hannes Gutenberg (1397/1400-1468) na jednodu­chou myšlenku.
• Proč se mají knihy pracně písmen­ko po písmenku opisovat?
• Vždyť je také možné zhotovit obrazy jednotlivých písmen z nějakého vhodného materiálu a potom z nich sestavit celou stránku.
• Když bude obraz písmena vyvýšený nad své okolí, nanese se barva pouze na něj a tlakem se pak může přenést na papír.
• Dodnes známe tento postup například z obyčejného razítka.
• Myšlenka to nebyla zcela nová, už dlouho před Gutenbergem uvažovali podobně i Číňané.
• Jenomže dosud se užívalo k výrobě písmen dřeva.
• Zlatník Gutenberg se rozhodl použít kovu.
• A v tom bylo největší ta­jemství úspěchu jeho vynálezu.
• Písmenka z kovu byla tvrdší i pevnější, a proto se z nich dal zhotovit daleko větší počet tisků než z dřevěných.
• Byla i jemnější a tištěné písmo bylo hezčí.
• Však se také Gutenbergův vynález užíval bez podstatných změn až do poloviny našeho století.

• První vytištěnou knihou byla pochopitelně Bible.  
• Do konce 15. století bylo vytištěno asi 40 000 knih, v následujících sto letech už 57 000 a v 17. století plných 250 000.
• Brzy se také rozvinul mezinárodní obchod s kni­hami.
• Během několika málo týdnů nebo dokonce i dnů bylo možno získat v Praze knihu, která vyšla třeba v Basileji, v Paříži nebo někde v Německu.
• Kniha sloužila pro poučení i pro zábavu.
• Četly se středověké rytířské romány, objevily se ale i první moderní učebnice a slovníky.
• Prostřednictvím tisku se vedly polemiky, náboženské i politické spory.

 

Shrnutí:

• Humanismus je myšlenkový směr přelomu 15. a 16. století.
• Stoupenci tohoto směru – humanisté chápali člověka jako svobodného jedince nadaného rozumovými schopnostmi.
• Humanismus na rozdíl od středověkého myšlení, které svazovalo život lidí obavami o posmrtnou spásu, přiznával smysl lidskému životu už na tomto světě.
• Znakem skutečné vzdělanosti se stala znalost antické latiny a literatury.
• Významný byl vynález knihtisku Johannem Gutenbergem v roce 1450.
• Díky knihtisku vycházelo větší množství tištěných spisů, které se velmi rychle šířily mezi obyvatelstvem.