Gotika v českých zemích

foto

Co musíte znát?
  • Gotika, nový stavební a umělecký sloh, se dostal do Čech ve 13. století (asi sto let po tom, co vznikl ve Francii).
  • Znalost gotické architektury k nám přinesli mniši cisterciáci, zkušení stavitelé.
  • Cisterciácké kláštery, například Zlatá Koruna či Vyšší Brod, svědčí do­dnes o jejich mistrovství.
  • Pro tyto kláštery je cha­rakteristické, že byly stavěny bez věží.
  • Tento sloh se k nám dostal postupně přes Německo.
  • Gotika se nejvíce uplatnila při stavbách katedrál (velkých chrámů), klášterů a hradů.
 Typické znaky gotických staveb jsou:
 
 
  1. štíhlé vysoké stavby,
  2. lomený oblouk – připomínající sepjaté ruce, které se modlí k Bohu – zakončoval velká okna, dveře a vchody,
  3. vnější opěrné pilíře, které držely samotnou klenbu,
  4. žebrová klenba,
  5. rozeta = velké kruhové okno zdobené barevnými skly,
  6. portály = zdobené vchody,
  7. fiály = štíhlý jehlan posázený kraby, ukončený křížovou kytkou, často bývají na vrcholech pilířů, ale i štítech budov, orámování oken, portálů,
  8. arkýř = je to výstupek, krytý balkon s okny vystupující ze zdiva stavby, rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do strany,
  9. chrlič = je součást staveb, která zajišťuje odvod dešťové vody z okraje střechy nebo okapového žlabu do dostatečné vzdálenosti od budovy, nahrazuje tak do jisté míry okapovou, obvykle byly modelovány do podoby bájných bytostí,
  10. kružba je charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn,
  11. baldachýn = ozdobný stříškový výstupek nad sochou nebo místem pro ni.

 

 
 
Významné gotické památky u nás:
 
 
  • např. Chrám sv. Víta, Porta Coeli, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni, hrady – Bezděz, Karlštejn, Křivoklát, Zvíkov...
  • Vůbec první gotickou stavbou na našem území byly dva kostely a klášter v Praze Na Františku, které nechala zbudovat svatá Anežka.
  • V někte­rých částech kláštera se můžeme setkat ještě s prv­ky předchozího románského slohu.
  • Krátce nato vznikla nedaleko, v židovské části Starého Města pražského, druhá nejstarší pražská gotická stav­ba, dodnes obdivovaná Staronová synagoga.

  • Brzy se i u nás začaly objevovat také světské stavby v gotickém slohu, především hrady.
  • Nechá­val je stavět panovník, ale záhy i významní šlech­tici.
  • Pod hrady vznikala podhradí, jejichž obyva­telé se starali o výživu i potřeby pánů a hradní posádky.
  • Tehdy byl postaven například Bezděz či Zvíkov, ale i desítky dalších.
  • Chudší šlechtici si jako svá sídla stavěli tvrze, většinou ve vsích.
  • Také ve městech vznikala celá řada gotických sta­veb - kostelů, radnic i měšťanských domů.
  • Podle nových zásad se upravovala i budovala městská opevnění - hradby a brány.
  • K největšímu rozmachu gotické kultury v Če­chách došlo za vlády Karla IV.
  • Král povolal do Prahy francouzského stavitele Matyáše z Arrasu, aby na Pražském hradě vystavěl monumentální katedrálu - chrám sv. Víta.
  • Po Matyášově smrti se pokračování stavby ujal teprve třiadvacetiletý německý mistr Petr Parléř.
  • Ten pak vedl dílo dál podle vlastních plánů.
  • Stavba katedrály trvala i několik století, například katedrálu sv. Víta začali stavět roku 1344, dokončena byla v roce 1929.
  • Petr Parléř byl nejznámějším sochařem gotického období v Čechách, vynikal zároveň i jako stavitel, po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval dále ve stavbě sv. Víta, jeho dílem je také Karlštejn, Karlův most…
  • Za Karla IV. vznikla celá řada památek.
  • Nové Město pražské s výstavnou radnicí, četnými kostely a kláštery, věže Karlova mostu, hrad Karlštejn se skvostně vyzdobenou kaplí sv. Kříže. (od Mistra Theodorika = dvorní malíř Karla IV. viz dále).
  • I mimo okruh panovníka však vzniklo množství koste­lů ve městech i kostelíčků v těch nejzapadlejších vískách, klášterních budov, hradů, prostých tvrzí, paláců i měšťanských domů.
  • Čilá stavební činnost pokračovala i za Karlova syna Václava IV.
  • Už pro­to, že řada velkých staveb nebyla dosud dokon­čena.
  • Tehdy vznikají například nádherné gotické arkýře (zdobené výklenky s okny) Staroměstské radnice či Karolina, ale také královské a panské hrady: Točník, Krakovec a další.
  • Husitská revoluce znamenala konec stavební­ho ruchu.
  • V neklidných dobách válek neměl ni­kdo na nové stavby prostředky ani chuť.
  • Ustala i práce na rozestavěných dílech, a tak z mnohých nám dodnes zůstala jen torza (například chrám P. Marie Sněžné v Praze). Mnoho skvělých staveb i uměleckých památek bylo husity zničeno.
  • K novému rozkvětu stavitelství došlo až v ob­dobí pozdní gotiky za vlády Jagellonců ve druhé polovině 15. století.
 
Sochařství a malířství
 
 
  • Sochařská tvorba české gotiky zahrnuje mnoho kamenných soch, sloužících většinou jako výzdoba staveb, řezby ze dřeva i sochy lité z kovu.
  • Zno­vu se tu setkáváme s Parléřovou stavební hutí.
  • To proto, že při stavbě katedrál i jiných významných staveb se soustřeďovali nejlepší umělci všech po­třebných oborů - vedle zedníků a tesařů i socha­ři, malíři, zlatníci a další.
  • Sám Parléř vytvořil pro katedrálu řadu kamenných podobizen - samotné­ho panovníka, jeho manželek a dalších osobnos­tí včetně své vlastní.
  • Zvláštní místo má v okru­hu parléřovské hutě z kovu ulitá jezdecká socha sv. Jiří na nádvoří Pražského hradu.
  •  Častým námětem gotických soch (převážně řezaných ze dřeva) bývaly piety, zobrazující Pannu Marii s Kristem sejmutým z kříže, a madony - představující Pannu Marii s novorozeným Ježíš­kem.
  • České madony často ukazovaly Matku Boží jako prosté mladé děvče s děťátkem.
  • Za Václava IV. se v Čechách v sochařství a částeč­ně i v malířství zrodil takzvaný krásný sloh.
  • Štíhlé postavy, jemné rysy tváří, oduševnělost i nádhe­ra rouch - to vše dávalo novému stylu oprávnění k tomuto pojmenování.
  • Významným představite­lem tohoto směru byl sochař, nazývaný podle své­ho nejslavnějšího díla Mistr Krumlovské madony.
  • Gotické malířství nám zanechalo nejen mno­ho nástěnných maleb, ale také deskové malby.
  • Byly malovány temperou na dřevěných deskách.
  • Tempery byly rychleschnoucí, neprůsvitné barvy, spojované většinou vaječným pojidlem.
  • Daly se rozpouštět vodou.
  • Malba na plátně a olejovými barvami dosud nebyla známa.
  • Od neživotných strnulých románských maleb můžeme sledovat vývoj ke stale živějšímu zobrazení skutečnosti.
  • Stejně jako u většiny sochařských děl, ani gotické mistry malíře neznáme většinou jménem.
  • Ozna­čujeme je proto podle jejich děl.
  • Tak se obdivuje­me tvorbě Mistra třeboňského oltáře, Mistra vy­šebrodského oltáře a dalších.
  • Největším umělcem doby Karlovy byl Mistr Theodorik, pracující na Karlštejně.
  • Drobnými malířskými skvosty byly iluminace - obrázky zdobící rukopisy knih.
 
 
Shrnutí:
 
  • Gotika = stavební a umělecký sloh, který vznikl ve Francii, do Čech se dostává zhruba ve 13. století.
  • Největší rozmach prožila česká gotika za vlády Karla IV. – v architektuře, malířství i sochařství.
  • Nejznámějšími památkami u nás jsou např. Chrám sv. Víta, Porta Coeli, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Karlštejn, Křivoklát…
  • Významnými náměty soch a obrazů byly piety a madony.
  • Nejznámějším sochařem v Čechách byl Petr Parléř.
  • Malíře neznáme většinou jménem, označujeme je podle jejich děl (Mistr třeboňského oltáře, Mistra vy­šebrodského oltáře…).
 
 
 Pixel1