Franská říše
Co musíte znát?
- Část germánských států – označovaných jako „barbarské“ podlehla silnějším říším – byzantské a arabské.
- Některé se staly součástí franské říše = jediného germánského státu, který se na území bývalé západořímské říše udržel a rozvinul.
- Germánští Frankové obývali od nepaměti území na dolním a středním toku řeky Rýna.
- Na rozdíl od většiny ostatních germánských kmenů se nestěhovali, a proto se jejich síly netříštily.
- V 5. století obsadili rozsáhlé území, jež dosud patřilo k římskému impériu.
- Zde postupně vytvořili mohutnou říši, která se v Evropě, plné válek, zmatků a nejistoty, stala na dlouhou dobu vedle východořímské říše (Byzance) jedinou pevnou a stálou silou.
Meroveovci
- Také franské kmeny se spojovaly do kmenových svazů.
- V jejich čele stáli silní náčelníci, kteří mezi sebou soupeřili o moc. Nejschopnější z nich, Chlodvík z rodu Meroveovců (vládl 481-511), odstranil ostatní náčelníky a sám se stal králem všech Franků.
- Tím položil základy franské říše, jež existovala až do roku 843.
- S pomocí silné družiny si podmanil téměř celou Galii od Rýna až k Atlantiku a Pyrenejím, když odtud vytlačil zbytky Římanů i Visigóty. (Visigóti potom přesunuli svoji říši na Pyrenejský poloostrov.)
- Nakonec překročil řeku Rýn a dobyl germánská území na jejím pravém břehu.
- Kdo tedy položil základy Franské říše?
- Chlodvík byl nejen úspěšným válečníkem, ale také schopným politikem a diplomatem.
- Jedním z jeho prozíravých činů bylo přijetí křesťanství.
- Dosud pohanský král se nechal pokřtít s celým svým dvorem.
- Doufal, že tak bude jako panovník přijatelnější pro původní křesťanské obyvatelstvo podrobené Galie.
- Rovněž místní biskupové, kteří se těšili všeobecné vážnosti, mohli pokřtěnému panovníkovi poskytnout významnou oporu.
- Po Chlodvíkově smrti zdědili říši jeho čtyři synové.
- Neznamenalo to však, že by se franský stát rozdělil.
- Bratři se podělili pouze o vládu v něm a společně pokračovali v úspěšných výbojích.
- Složitější situace nastala, když zemřel poslední z nich a panovat začali jeho čtyři synové.
- Ti už dobyvačné války proti sousedním zemím nevedli a snažili se rozšířit svou moc jeden na úkor druhého.
- Na panovnických dvorech se rozmohly vraždy a intriky, soupeři si navzájem plenili a vypalovali vesnice i církevní stavby.
- Málokterý z meroveovských vládců zemřel v oněch hrůzných časech přirozenou smrtí.
- Moc franských králů symbolizovaly jejich dlouhé vlasy.
- Pokud byl některý sesazen, byly mu vlasy ostříhány na důkaz jeho ponížení-
- Boj o moc v rodinném klanu – tolik příznačné pro historii lidstva…
- Během rozbrojů mezi členy panovnického rodu byla silně oslabena královská moc a říše se v polovině 7. století rozpadla na tři téměř samostatné části (Austrasie, Neustrie, Burgundsko).
- Každá z nich měla většinou svého krále.
- Byli to však slabí vládcové a převahu nad nimi získala bohatnoucí šlechta.
- To souviselo s velkými změnami ve franské společnosti.
Franská společnost
- Většina Franků byla v době, kdy se zmocnili Galie, svobodnými rolníky-bojovníky.
- Každý z nich získal kousek dobyté půdy, který měl poskytovat obživu jemu i jeho rodině.
- Větší část pozemků však připadla králi.
- Ten je pak uděloval za zásluhy členům své družiny, kteří byli za to povinni působit v jeho službách, a to bud v úřadech, nebo ve vojsku.
- Tak se vytvářela šlechta, jejíž základní majetek byl v půdě.
- Kromě toho byl šlechtic považován za urozeného, a měl proto ve společnosti lepší postavení.
- Kdo byl šlechtic? (původně člen královské družiny, který působil v jeho službách – základní majetek šlechtice byl v půdě, kterou získal od krále, šlechtic byl považován za urozeného…).
- Pracovat na poli bylo šlechtice nedůstojné. Jeho půda však přinášela bohatství pouze tehdy, pokud ji někdo obhospodařoval.
- Otroci nepřicházeli v úvahu, protože Frankové při svých výbojích nezískali takové množství zajatců jako dříve Římané.
- A tak si šlechta začala podmaňovat dosud svobodné rolníky.
- Nutila je bezplatně pracovat na svých pozemcích (robotovat) a činila si také vrchní vlastnická práva na jejich políčka.
- Rolníci z nich museli' odvádět část úrody (naturálie).
- Za to jim mocní šlechtici poskytli v tehdejších těžkých a nejistých dobách ochranu, takže většina sedláků nacházela v novém postavení výhody.
- Ve franské říši tak vznikly poprvé dvě vrstvy obyvatelstva, jež později tvořily převážnou část středověké společnosti.
- Jednou z nich byla málopočetná skupina urozených vlastníků rozsáhlých pozemků - feudální vrchnost.
- Druhou skupinu představovali pro ně pracující a na nich závislí sedláci - poddaní (pokud byli osobně nesvobodní - vrchnost jim například zakázala stěhovat se bez jejího souhlasu - označují se jako nevolníci).
Shrnutí:
- Franská říše byla od konce 5. do poloviny 9. století nejvýznamnějším státem v západní Evropě.
- Chlodvík z rodu Meroveovců (vládl 481-511) položil základy franské říše, která existovala až do roku 843.
- Franská společnost procházela hlubokou přeměnou.
- Jejím výsledkem bylo vytvoření dvou základních vrstev obyvatelstva, typických později pro celou Evropu: feudální vrchnosti, vlastníků velkých pozemků, a na nich závislých poddaných, kteří tuto půdu obdělávali.
- Větší část dobytých pozemků připadala králi.
- Ten je pak uděloval za zásluhy členům své družiny, kteří pak museli působit v jeho službách.
- Tak se vytvářela šlechta, jejíž základní majetek byl v půdě.
- Šlechtic byl považován za urozeného, a měl proto ve společnosti lepší postavení.
