Franská říše na vrcholu moci
Co musíte znát?
- Mezi první středověké státy tedy patřily: Byzantská říše, Arabská říše a v západní Evropě také Franská říše.
- Frankové byli původně tedy jedním ze silných germánských kmenů a obývali území v povodí řeky Rýna.
- Základy franské říše položil již v 5. století Chlodvík z rodu Meroveovců (481-511).
- Byl schopný politik a diplomat, mj. přijal také křesťanství.
- Po jeho smrti zdědili říši jeho synové – po nich jejich synové = vraždy, intriky = říše se rozpadla na 3 samostatné celky – Austrasie, Neustrie, Burgundsko = byli to však slabí vládcové = převahu nad nimi získala bohatnoucí šlechta.
Vláda majordomů
- Poslední franští králové z rodu Meroveovců byli velmi slabými panovníky.
- Rozhodující moc v říši měli proto jejich správci - majordomové, kteří vládli nakonec již zcela samostatně, bez ohledu na skutečného krále.
- V roce 732 dosáhl franský majordom Karel Martell v bitvě u Poitiers slavného vítězství nad Araby, kteří pronikali přes Pyreneje na jih dnešní Francie.
- Tento rozhodující úspěch byl důsledkem reorganizace královské armády, která nebyla už delší dobu v dobrém stavu.
- Šlechta zaopatřená pozemky si zřizovala vlastní vojenské družiny a odmítala bojovat za krále.
- Svobodných rolníků, kteří museli sloužit v královském vojsku, valem ubývalo.
- Jako poddaní podléhali totiž přímo své vrchnosti.
- Kromě toho se franský zemědělec - pěší bojovník mohl jen stěží postavit Arabům, kteří měli dobře vycvičenou a pohyblivou jízdu.
- Karel Martell proto zřídil nový typ armády.
- Některým z bojovníků udělil malý příděl půdy i s usedlými nevolníky.
- Tím si je zavázal k povinnosti sloužit ve vojsku.
- Noví držitelé půdy už sami na svěřených pozemcích nepracovali, ale nechali se živit poddanými.
- Jejich jediným zaměřením se stala válka a vojenský výcvik.
- Do boje museli vystrojit sebe a svého koně z prostředků získaných ze svých statků.
- Tak vznikla profesionální jízda, předchůdce středověkého rytířstva.
Nástup dynastie Karlovců
- Na základě úspěchů svých předchůdců se Karlův syn Pipin zvaný Krátký (vládl 751-768) rozhodl, že se stane skutečným franským králem.
- Nejprve však vyslal do Říma poselstvo, aby položilo papeži proslulou otázku: Je dobře, když franští králové nemají žádnou moc?
- Odpověď zněla, že v daném případě je lepší jmenovat králem toho, kdo skutečnou moc má.
- Sám papež dal tak souhlas k sesazení posledního meroveovského krále.
- Pipin byl v roce 751, jak nás informují říšské letopisy, ,,podle obyčeje Franků zvolen králem a pomazán z rukou arcibiskupa Bonifáce... "
Karel Veliký - první středověký císař v západní Evropě
- Největšího rozmachu dosáhla franská říše za Pipinova syna Karla Velikého (vládl 768-814), podle něhož se celý rod nazývá Karlovci.
- Hlavní náplní Karlova panování byly výboje, za nichž se franský stát nebývale rozšířil.
- Přes třicet let vedli franští bojovníci na východě za Rýnem urputné boje s germánskými Sasy.
- Na území dnešního Maďarska se králi podařilo úplně zničit říši Avarů.
- Pokoušel se i o výpravy proti Slovanům v našich zemích, ale byl odražen a spokojil se s poplatky.
- Na jihu zvětšil svoji říši o severní Itálii a pronikl na Pyrenejský poloostrov.
- Karlova první španělská výprava však skončila nešťastně.
- Zadní voj franského vojska byl tehdy přepaden a všichni vojáci pobiti.
- Hrdinně zahynul i jeho velitel Roland.
- O tři století později sepsal neznámý duchovní nádherný hrdinský epos Píseň o Rolandovi.
- V něm oslavil hrdinu, který do posledního dechu bojuje za svého krále.
- Franská říše za Karlovců se stala rozhodující mocí v západní Evropě a protiváhou byzantské říše na východě.
- Tomu odpovídal císařský titul, který udělil Karlu Velikému roku 800 papež.
- Tak byla na západě obnovena římská říše, která se však už vůbec nepodobala starověkému otrokářskému impériu; nový význam dala její existenci církev.
- Karlova římská říše měla zahrnout všechna území obývaná křesťany.
- Povinností císaře bylo šířit křesťanství a učinit Řím znovu hlavním městem světa.
- Frankové ovládali tak území dnešní Francie, severní Itálie a Německa a stali se sousedy budoucího českého státu
- Karel Veliký zároveň zničil říši Avarů a napomohl tak vzniku Velké Moravy, jejíž území do té doby Avaři ovládali
- Snažil se také podmanit slovanské kmeny na území dnešních Čech a Moravy = to se mu ale nepodařilo = spokojil se s poplatky.
V Karlové říši
- Rozlehlou říši nebylo jednoduché dobře spravovat, byla rozdělena na hrabství, o něž se starala hrabata, vybíraná panovníkem.
- V okrajových částech říše byly místo hrabství zřízeny marky v čele s markrabími.
- Marky byly obsazovány vojáky, kteří měli bránit říši před útoky zvenčí.
- Středisky správy byly královské dvorce s palácem, rozmístěné v různých částech země.
- K nim příslušely statky.
- Kontrolu nad celým územím prováděl král, který se svojí družinou zemi objížděl.
- Říše neměla hlavní město, v němž by panovník trvale sídlil.
- Se svým dvorem cestoval po královských statcích, na nichž se poddaní starali o to, aby tu byl přichystán vždy dostatek obživy a čerstvé koně pro něj i jeho družinu.
- Nejčastěji však Karel pobýval v Cáchách.
Shrnutí:
- V 8. století se vlády ve franské říši zmocnila dynastie Karlovců.
- Její nejvýznamnější představitel Karel Veliký (vládl 768-814) ovládl značnou část západní a střední Evropy a stal se vedle byzantského císaře nejmocnějším vládcem.
- Pokoušel se i o výpravy proti Slovanům v našich zemích, ale byl odražen a spokojil se s poplatky.
- V roce 800 udělil papež Karlu Velikému císařský titul, tak byla na západě obnovena římská říše.
