Dějiny Ameriky

 

foto

Co musíte znát?

 
Americké osady v 18. století
 
 
  • Na konci 16. století založil anglický mořeplavec sir Walter Raleigh v Severní Americe první kolonii - Virgínii.
  • Severní Ameri­ka se záhy poté stala útočištěm tisíců emigrantů jak z britských ostrovů, tak z kontinentu.
  • Na vý­chodním pobřeží dnešních USA se usazovali Ang­ličané, Irové, Holanďané, později i Němci, Židé a příslušníci dalších národů vyhnaní ze svých do­movů náboženskou nesnášenlivostí, válkami či jen snahou o hledání příležitosti v Novém Světě.
  • Díky anglické námořní síle se východní pobřeží i s rych­le rostoucími městy stalo postupně kořistí Velké Británie.
  • Tak bylo roku 1664 dobyto i původně holandské město Nový Amsterodam, záhy přejme­nované na New York.
 
  • Z pobřeží postupovali osadníci na západ do vnit­rozemí, kde zakládali farmy či plantáže.
  • Během jednoho století dosáhli vrcholů Apalačského poho­ří a začali sestupovat do údolí řeky Ohio.
  • Drsní hraničáři čelící nepřízni přírody byli zvyklí v divočině spoléhat jen sami na sebe.
  • Otázky osobní svobody či podnikání pro ně nebyly prázdnými pojmy, ale zažitou skutečností.
  • Jejich životní osu­dy se staly součástí legend o podmaňování americ­kého kontinentu.
 
  • K smutným kapitolám osidlování Severní Ame­riky patří i boje s Indiány.
  • Převaha evropských zbraní se záhy prosadila a ve většině britských ko­lonií bylo původní obyvatelstvo buď zcela vy­hlazeno nebo zatlačeno dále na západ.
  • Ani zde však nenašli Indiáni klid.
  • Stále nové a nové vlny osadníků směřovaly do nitra kontinentu.
  • Tzv. in­diánské války skončily až koncem 19. století, kdy byly zbytky Indiánů definitivně přemístěny do re­zervací.
 
  • Největšími soupeři Angličanů v Severní Ameri­ce se však stali další Evropané, Francouzi.
  • Na počátku 17. století založili v Kanadě město Quebec.
  • Údolími velkých řek začali pronikat do vnitrozemí kontinentu lovci a obchodníci s kožeši­nami.
  • Brzy se Francouzům podařilo spojit řetězem pevností a obchodních stanic rozsáhlou oblast od hranic Kanady po ústí řeky Mississippi.
  • Na konci 17. století se povodí této řeky stalo součástí kolo­nie Louisiana nazvané na počest fran­couzského krále Ludvíka XIV.
  • Z pobřeží na západ do vnitrozemí, tedy do oblas­ti francouzských kolonií, pronikali též Angličané.
  • Náhodné střety mezi britskými a francouzskými osadníky začaly postupně přerůstat v otevřenou válku.
  • Anglo-francouzské spory definitivně vy­řešila až sedmiletá válka (1756-1763), která znamenala pro Francii ztrátu všech jejích severoame­rických kolonií.
  • Většina francouzských kolonistů v Americe však zůstala.
  • V kanadské provincii Que­bec tvoří dnes jejich potomci dokonce většinu.

 
Sever a jih britských kolonií
 
 
  • Počet obyvatel jednotlivých kolonií trvale rostl.
  • Jestliže na počátku 18. století žilo v třinácti britských državách 250 000 obyvatel, v roce 1775 to bylo již desetkrát tolik a v roce 1800 tam žilo více než 5 milionů osob.
  • V severních oblastech převládaly malé farmy, obyvatele se zabývali i rybolovem, ve městě pak obchodem.
  • Jedním z největších amerických měst byl přístav Boston v kolonii Massachusetts.
  • Upjatému a zbožnému společenskému ži­votu a životnímu stylu v koloniích udávali tón ang­ličtí puritáni.
 
  • Prostředí ve střední oblasti atlantického po­břeží bylo mnohem pestřejší, a to i národnostně.
  • Právě proto zde bylo obyvatelstvo nábožensky mnohem tolerantnější a není divu, že i zde se rozvinul čilý obchodní ruch.
  • Města jako New York či Philadelphia se měla později stát i centry průmyslové výroby.
 
  • Zcela odlišný charakter měly jižní kolonie.
  • Zde převažovalo zemědělství, zejména se pěsto­vala bavlna, cukrová třtina a tabák.
  • Na rozsáhlých plantážích využívali osadníci práce otroků, kteří byli za těžkých podmínek dováženi z Afriky.
  • V Novém Světě se však úděl Afričanů nezlepšil.
  • K tvrdé práci patřila i naprostá poslušnost vůči majiteli, který mohl otroky podle své úvahy trestat či prodávat.
  • V některých koloniích počet otroků i něko­likanásobně překročil počet bílých osadníků.
  • Otrokářství v jižních koloniích bylo od počátku 18. století terčem ostré a nesmiřitelné kritiky nábo­ženských organizací ze severu.
 
  • Přestože se jednotlivé kolonie od sebe velmi lišily, měly i hodně společného.
  • Tisíce mil oceá­nu mezi nimi a Anglií bránily přímo kontrole z metropole.
  • Všechny kolonie postupně získaly různou míru samosprávy.
  • Zdejší bílé obyva­telstvo se podílelo na správě veřejných věcí v da­leko větší míře než v mateřských zemích.

 


 
Americká revoluce
 
 
  • Vítězství nad Francouzi v sedmileté válce při­spělo nejen k posílení sebevědomí osadníků, ale i k většímu pocitu jednoty mezi anglickými kolo­niemi.
  • Velká Británie však již pomoc osadníků proti Francouzům nepotřebovala a pokoušela se upevnit svou svrchovanost nad državami, do jejichž života předtím téměř nezasahovala.
 
  • Londýn začal dbát na dodržování zákona o plavbě, podle nějž mohlo být dová­ženo zboží do Anglie či do jejích kolonií jen na anglických lodích.
  • Z obavy před indiánským po­vstáním zakazovala anglická vláda usazovat se na západním pomezí.
  • Po válce s Francií byly na úze­mí kolonií trvale umístěny anglické vojenské jed­notky.
  • Londýn sice tvrdil, že vojsko má sloužit jako ochrana před Indiány, ale osadníci se začali obávat, zda není spíše namířeno proti ním.
 
  • Od 60. let 18. století se napětí mezi koloniemi a mateřskou zemí začalo zvyšovat zejména kvůli otázce daní.
  • Sedmiletá válka přinesla nejen ví­tězství, ale i ohromné dluhy v anglické státní pokladně.
  • Londýnská vláda usoudila, že i osadníci se musí na jejich splácení podílet.
  • Proto byla za­váděna nova cla na zboží, které musely kolonie dovážet z Anglie (papír, čaj, sklo).
  • Z výnosů cel a nových daní měly být hrazeny výdaje na vydr­žování armády a rostoucí koloniální správy (an­glických úředníků).
  • Na mínění kolonistů nebrala vláda ohled.
 
  • Osadníci neměli zastoupení v anglickém parla­mentu, který daně pro ně schvaloval.
  • Proto reago­vali protesty a bojkotem dováženého zboží.
  • Na­příklad pití čaje se stalo protivlasteneckým či­nem.
  • Předáci amerických osadníků začali disku­tovat i o dalších možnostech odporu proti britské koruně.
  • Velkou odezvu mezi vzdělanými Ameri­čany měly radikální osvícenské ideje o přiroze­ných lidských právech, o svobodě, rovnosti či o právu občanů volit si svoji vládu.
  • Londýn a kolonie směřovaly k otevřenému střetnutí.

 
Prohlášení nezávislosti
 
 
  • V roce 1773 naházela v Bostonu skupina osadní­ků převlečených za Indiány do moře celý anglický náklad čaje.
  • Tento „bostonský čajový dýchánek" se stal roznětkou dalšího vývoje.
  • Anglická vláda se pokusila zlomit odpor kolonií omezováním jejich demokratických samospráv a posilováním armády.
  • Tím však jen přilila olej do ohně.
  • Zástupci kolonií se o rok později sešli ve Phila­delphii na tzv. prvním kontinentálním kongresu, který jednal o společném postupu kolonií proti britské zvůli.
  • Zástupci jednotlivých osad se zde dohodli na vytváření ozbrojených milicí pro pří­pad, že by se Londýn rozhodl zasáhnout silou.
  • Obavy to rozhodně nebyly liché.
  • Již roku 1775 vypukly otevřené srážky mezi anglickou armádou a milicemi.
  • Válka urychlila svolání druhého kontinentálního kongresu.
  • Od­díly milicí byly prohlášeny kontinentální armádou a jejím vrchním velitelem se stal bohatý plantážník z Virginie, George Washington.
  • 4. července 1776 schválil kongres Prohlášení nezávislosti.
  • Anglický král Jiří III. nezávislost kolonií odmítl.
  • Šest let pak trvaly boje mezi britskou armádou po­sílenou žoldnéři verbovanými po celé Evropě a chabě vyzbrojenými, nedisciplinovanými, nic­méně statečnými osadníky bojujícími o osud vlast­ní země.
  • Americký boj za svobodu podpořili dob­rovolníci z celé Evropy. 
  • Na stra­ně rebelů se do střetnutí posléze zapojili i tradiční nepřátelé Velké Británie - Francie a Španělsko.
 
  • Válečná štěstěna se po počátečních neúspěších přesunula definitivně na stranu Američanů.
  • Roku 1781 bylo o výsledku války rozhodnuto.
  • Mírovou smlouvou z roku 1783 musela Velká Británie uznat nezávislost Spojených států amerických, jak se nyní její bývalé kolonie nazývaly.
  • USA byly zprvu jen volným svazkem fakticky nezávislých států.
  • Teprve federální ústava z roku 1787 přinesla kompromis mezi přívrženci pevné centrální vlády a stoupenci volného soustátí.
  • Sou­časně ústava zachovala práva jednotlivých států, včetně otrokářství na jihu.
 
 
 
Shrnutí:
 
  • V 17. století připlouvalo na východní pobřeží Severní Ameriky stále více přistěhovalců z Evropy, kteří si zde zakládali osady, postupně zde vzniklo 13 osad.
  • Ve většině ko­lonií bylo původní obyvatelstvo (indiáni) buď zcela vy­hlazeno nebo zatlačeno dále na západ.
  • V 18. století ovládli díky své námořní síle celé východní pobřeží S. A. Angličané.
  • Jejich nevětšími soupeři byli Francouzi.
  • Spory vyřešila tzv. sedmiletá válka, ve které Francie prohrála a ztratila všechny své kolonie v Severní Americe.
  • Anglická vláda rozhodla, že se američtí osadníci musí podílet na odvodu daní, proto byla zavedena cla na zboží dovážené z Velké Británie do kolonií (jednalo se hlavně o čaj, papír a sklo). To osadníci odmítli.
  • Neshody mezi Anglií a americkými osadami vyvrcholily válkou všech 13 osad za nezávislost.
  • Do čela vojska amerických osadníků se postavil statkář George Washington, který se později stal prvním americkým prezidentem. Americké osadníky podpořila i Francie a jiné země.
  • 4. července 1776 vydali zástupci tři­nácti anglických kolonií Prohlášení nezávis­losti.
  • Nezávislost byla po krvavých bojích uznána až roku 1783, kdy byla podepsána mírová smlouva.
  • Tak vznikly Spojené státy americké (USA).
 
 
 PIXEL - úvod2