Dějiny Ameriky
Co musíte znát?
Americké osady v 18. století
- Na konci 16. století založil anglický mořeplavec sir Walter Raleigh v Severní Americe první kolonii - Virgínii.
- Severní Amerika se záhy poté stala útočištěm tisíců emigrantů jak z britských ostrovů, tak z kontinentu.
- Na východním pobřeží dnešních USA se usazovali Angličané, Irové, Holanďané, později i Němci, Židé a příslušníci dalších národů vyhnaní ze svých domovů náboženskou nesnášenlivostí, válkami či jen snahou o hledání příležitosti v Novém Světě.
- Díky anglické námořní síle se východní pobřeží i s rychle rostoucími městy stalo postupně kořistí Velké Británie.
- Tak bylo roku 1664 dobyto i původně holandské město Nový Amsterodam, záhy přejmenované na New York.
- Z pobřeží postupovali osadníci na západ do vnitrozemí, kde zakládali farmy či plantáže.
- Během jednoho století dosáhli vrcholů Apalačského pohoří a začali sestupovat do údolí řeky Ohio.
- Drsní hraničáři čelící nepřízni přírody byli zvyklí v divočině spoléhat jen sami na sebe.
- Otázky osobní svobody či podnikání pro ně nebyly prázdnými pojmy, ale zažitou skutečností.
- Jejich životní osudy se staly součástí legend o podmaňování amerického kontinentu.
- K smutným kapitolám osidlování Severní Ameriky patří i boje s Indiány.
- Převaha evropských zbraní se záhy prosadila a ve většině britských kolonií bylo původní obyvatelstvo buď zcela vyhlazeno nebo zatlačeno dále na západ.
- Ani zde však nenašli Indiáni klid.
- Stále nové a nové vlny osadníků směřovaly do nitra kontinentu.
- Tzv. indiánské války skončily až koncem 19. století, kdy byly zbytky Indiánů definitivně přemístěny do rezervací.
- Největšími soupeři Angličanů v Severní Americe se však stali další Evropané, Francouzi.
- Na počátku 17. století založili v Kanadě město Quebec.
- Údolími velkých řek začali pronikat do vnitrozemí kontinentu lovci a obchodníci s kožešinami.
- Brzy se Francouzům podařilo spojit řetězem pevností a obchodních stanic rozsáhlou oblast od hranic Kanady po ústí řeky Mississippi.
- Na konci 17. století se povodí této řeky stalo součástí kolonie Louisiana nazvané na počest francouzského krále Ludvíka XIV.
- Z pobřeží na západ do vnitrozemí, tedy do oblasti francouzských kolonií, pronikali též Angličané.
- Náhodné střety mezi britskými a francouzskými osadníky začaly postupně přerůstat v otevřenou válku.
- Anglo-francouzské spory definitivně vyřešila až sedmiletá válka (1756-1763), která znamenala pro Francii ztrátu všech jejích severoamerických kolonií.
- Většina francouzských kolonistů v Americe však zůstala.
- V kanadské provincii Quebec tvoří dnes jejich potomci dokonce většinu.
Sever a jih britských kolonií
- Počet obyvatel jednotlivých kolonií trvale rostl.
- Jestliže na počátku 18. století žilo v třinácti britských državách 250 000 obyvatel, v roce 1775 to bylo již desetkrát tolik a v roce 1800 tam žilo více než 5 milionů osob.
- V severních oblastech převládaly malé farmy, obyvatele se zabývali i rybolovem, ve městě pak obchodem.
- Jedním z největších amerických měst byl přístav Boston v kolonii Massachusetts.
- Upjatému a zbožnému společenskému životu a životnímu stylu v koloniích udávali tón angličtí puritáni.
- Prostředí ve střední oblasti atlantického pobřeží bylo mnohem pestřejší, a to i národnostně.
- Právě proto zde bylo obyvatelstvo nábožensky mnohem tolerantnější a není divu, že i zde se rozvinul čilý obchodní ruch.
- Města jako New York či Philadelphia se měla později stát i centry průmyslové výroby.
- Zcela odlišný charakter měly jižní kolonie.
- Zde převažovalo zemědělství, zejména se pěstovala bavlna, cukrová třtina a tabák.
- Na rozsáhlých plantážích využívali osadníci práce otroků, kteří byli za těžkých podmínek dováženi z Afriky.
- V Novém Světě se však úděl Afričanů nezlepšil.
- K tvrdé práci patřila i naprostá poslušnost vůči majiteli, který mohl otroky podle své úvahy trestat či prodávat.
- V některých koloniích počet otroků i několikanásobně překročil počet bílých osadníků.
- Otrokářství v jižních koloniích bylo od počátku 18. století terčem ostré a nesmiřitelné kritiky náboženských organizací ze severu.
- Přestože se jednotlivé kolonie od sebe velmi lišily, měly i hodně společného.
- Tisíce mil oceánu mezi nimi a Anglií bránily přímo kontrole z metropole.
- Všechny kolonie postupně získaly různou míru samosprávy.
- Zdejší bílé obyvatelstvo se podílelo na správě veřejných věcí v daleko větší míře než v mateřských zemích.
Americká revoluce
- Vítězství nad Francouzi v sedmileté válce přispělo nejen k posílení sebevědomí osadníků, ale i k většímu pocitu jednoty mezi anglickými koloniemi.
- Velká Británie však již pomoc osadníků proti Francouzům nepotřebovala a pokoušela se upevnit svou svrchovanost nad državami, do jejichž života předtím téměř nezasahovala.
- Londýn začal dbát na dodržování zákona o plavbě, podle nějž mohlo být dováženo zboží do Anglie či do jejích kolonií jen na anglických lodích.
- Z obavy před indiánským povstáním zakazovala anglická vláda usazovat se na západním pomezí.
- Po válce s Francií byly na území kolonií trvale umístěny anglické vojenské jednotky.
- Londýn sice tvrdil, že vojsko má sloužit jako ochrana před Indiány, ale osadníci se začali obávat, zda není spíše namířeno proti ním.
- Od 60. let 18. století se napětí mezi koloniemi a mateřskou zemí začalo zvyšovat zejména kvůli otázce daní.
- Sedmiletá válka přinesla nejen vítězství, ale i ohromné dluhy v anglické státní pokladně.
- Londýnská vláda usoudila, že i osadníci se musí na jejich splácení podílet.
- Proto byla zaváděna nova cla na zboží, které musely kolonie dovážet z Anglie (papír, čaj, sklo).
- Z výnosů cel a nových daní měly být hrazeny výdaje na vydržování armády a rostoucí koloniální správy (anglických úředníků).
- Na mínění kolonistů nebrala vláda ohled.
- Osadníci neměli zastoupení v anglickém parlamentu, který daně pro ně schvaloval.
- Proto reagovali protesty a bojkotem dováženého zboží.
- Například pití čaje se stalo protivlasteneckým činem.
- Předáci amerických osadníků začali diskutovat i o dalších možnostech odporu proti britské koruně.
- Velkou odezvu mezi vzdělanými Američany měly radikální osvícenské ideje o přirozených lidských právech, o svobodě, rovnosti či o právu občanů volit si svoji vládu.
- Londýn a kolonie směřovaly k otevřenému střetnutí.
Prohlášení nezávislosti
- V roce 1773 naházela v Bostonu skupina osadníků převlečených za Indiány do moře celý anglický náklad čaje.
- Tento „bostonský čajový dýchánek" se stal roznětkou dalšího vývoje.
- Anglická vláda se pokusila zlomit odpor kolonií omezováním jejich demokratických samospráv a posilováním armády.
- Tím však jen přilila olej do ohně.
- Zástupci kolonií se o rok později sešli ve Philadelphii na tzv. prvním kontinentálním kongresu, který jednal o společném postupu kolonií proti britské zvůli.
- Zástupci jednotlivých osad se zde dohodli na vytváření ozbrojených milicí pro případ, že by se Londýn rozhodl zasáhnout silou.
- Obavy to rozhodně nebyly liché.
- Již roku 1775 vypukly otevřené srážky mezi anglickou armádou a milicemi.
- Válka urychlila svolání druhého kontinentálního kongresu.
- Oddíly milicí byly prohlášeny kontinentální armádou a jejím vrchním velitelem se stal bohatý plantážník z Virginie, George Washington.
- 4. července 1776 schválil kongres Prohlášení nezávislosti.
- Anglický král Jiří III. nezávislost kolonií odmítl.
- Šest let pak trvaly boje mezi britskou armádou posílenou žoldnéři verbovanými po celé Evropě a chabě vyzbrojenými, nedisciplinovanými, nicméně statečnými osadníky bojujícími o osud vlastní země.
- Americký boj za svobodu podpořili dobrovolníci z celé Evropy.
- Na straně rebelů se do střetnutí posléze zapojili i tradiční nepřátelé Velké Británie - Francie a Španělsko.
- Válečná štěstěna se po počátečních neúspěších přesunula definitivně na stranu Američanů.
- Roku 1781 bylo o výsledku války rozhodnuto.
- Mírovou smlouvou z roku 1783 musela Velká Británie uznat nezávislost Spojených států amerických, jak se nyní její bývalé kolonie nazývaly.
- USA byly zprvu jen volným svazkem fakticky nezávislých států.
- Teprve federální ústava z roku 1787 přinesla kompromis mezi přívrženci pevné centrální vlády a stoupenci volného soustátí.
- Současně ústava zachovala práva jednotlivých států, včetně otrokářství na jihu.
Shrnutí:
- V 17. století připlouvalo na východní pobřeží Severní Ameriky stále více přistěhovalců z Evropy, kteří si zde zakládali osady, postupně zde vzniklo 13 osad.
- Ve většině kolonií bylo původní obyvatelstvo (indiáni) buď zcela vyhlazeno nebo zatlačeno dále na západ.
- V 18. století ovládli díky své námořní síle celé východní pobřeží S. A. Angličané.
- Jejich nevětšími soupeři byli Francouzi.
- Spory vyřešila tzv. sedmiletá válka, ve které Francie prohrála a ztratila všechny své kolonie v Severní Americe.
- Anglická vláda rozhodla, že se američtí osadníci musí podílet na odvodu daní, proto byla zavedena cla na zboží dovážené z Velké Británie do kolonií (jednalo se hlavně o čaj, papír a sklo). To osadníci odmítli.
- Neshody mezi Anglií a americkými osadami vyvrcholily válkou všech 13 osad za nezávislost.
- Do čela vojska amerických osadníků se postavil statkář George Washington, který se později stal prvním americkým prezidentem. Americké osadníky podpořila i Francie a jiné země.
- 4. července 1776 vydali zástupci třinácti anglických kolonií Prohlášení nezávislosti.
- Nezávislost byla po krvavých bojích uznána až roku 1783, kdy byla podepsána mírová smlouva.
- Tak vznikly Spojené státy americké (USA).
