›  Přehled dějin  ›  4 - Byzantské umění

Byzantské umění

• Konstantinopol, hlavní město byzantské říše, se skutečně stala - tak, jak kdysi zamýšlel její zakla­datel* - novým Římem.
• Po zániku západořímské říše převzala plně postavení nejvýznamnějšího politic­kého i hospodářského (především obchodního) střediska a také centra kultury a vzdělanosti.
• V 6. století za vlády Justiniána I. se to projevilo mimo jiné vytvořením vlastního byzantského uměleckého slohu.
• Typické jsou pro něj mohutné chrámy s půdo­rysem ve tvaru kříže, nad jehož středem a rameny se tyčí kopule.
• Vnitřek chrámů je obložen vzácným barevným mramorem, zdi a kopule pokrývají ná­stěnné malby nebo pestré mozaiky.

• První a zároveň nejvelkolepější stavbou v by­zantském slohu byl chrám Hagia Sofia na hlavním konstantinopolském náměstí.
• Tento dlouho největ­ší křesťanský kostel byl postaven z popudu císaře Justiniána a pod jeho osobním dohledem za pou­hých šest let.
• Má obrovskou ústřední kopuli v roz­pětí 41 metrů.
• Uvnitř je vyzdoben bohatými mo­zaikami a sloupovými předsíněmi.
• Ostatní vnitřní zařízení bylo zničeno Turky, kteří dobyli Konstan­tinopol roku 1453.

• Výzdoba chrámů se řídila přesnými pravidly, která určovala celkové rozvržení výjevů.
• V klenuté části bývala umístěna postava Krista nebo Matky Boží s Ježíškem v náručí.
• Kristus byl zobrazován jako vševládný pán světa.
• Jeho postava je mohutná, aby zdůraznila Ježíšův nejvyšší majestát. Stejný cíl sleduje také vzpřímený postoj, který mu dodává patřičné důstojnosti.

• Vedle monumentální nástěnné výzdoby se roz­víjela také malba na dřevěných deskách.
• Námětem těchto obrazů - ikon - byl rovněž Ježíš Kristus, ale také další biblické osoby a později svatí a mučední­ci křesťanské církve.
• Postavy se malovaly živými barvami na zlacený sádrový podklad.
• Jsou strnulé a působí plošným dojmem.
• To je charakteristic­kým rysem celého byzantského malířství.

• Velké oblibě se u byzantských císařů těšily ru­kopisné knihy s obrázky, v nichž se vyprávěly biblické příběhy nebo příhody ze života svatých.
• Ně­které rukopisy zdobily v úvodu podobizny majitelů knih.
• Tyto drobné obrázky, miniatury, jsou mnoh­dy zdrojem našich poznatků o tom, jak vypadaly byzantské princezny, vojevůdci a další významní lidé i jaká panovala móda.
• Také tyto miniaturní malby jsou namalovány na zlatém podkladě a vy­tvářejí dojem mozaiky.
• Drobným uměleckým předmětem typickým pro Byzanc byl medailon (ozdobný přívěsek nebo špendlík, obvykle s portrétem).
• Používal se jako ozdoba na jiné práce uměleckého řemesla, napří­klad na knižní vazby.
• Povrchy medailonů se zdobi­ly emailem (vrstvičkou skla natavenou na keramic­kém nebo kovovém podkladu).
• Techniky emailér­ských a také zlatnických prací dosáhly v Byzanci vrcholné dokonalosti.
• Při výrobě oděvů se ujaly hedvábné látky.
• Hed­vábí se získávalo ze zámotků bource morušového.
• Jeho vajíčka a morušová semena, ukrytá v bambu­sových holích, se doslova podařilo propašovat do Byzance z Cíny.

• Byzantinci byli mnohem vzdělanější než obyva­telstvo ostatní Evropy. I to bylo dědictvím antiky.
• V Byzanci existovala řada různorodých škol, v nichž bylo možné se naučit číst a psát, ale také dosáhnout vysokého vzdělání ve filosofii, řečnictví, právech nebo teologii (nauce o náboženství).
• Vznikala zde také početná literární díla především s ná­boženskou či historickou tematikou.
• Vliv byzantské kultury se rozšířil do velké části Evropy.
• Často byl spojen s přijetím východního křesťanství (pravoslaví).
• Především mezi Slovany (na Moravu, do Bulharska a na Rus) přicházeli byzantští duchovní (misionáři) hlásat novou víru.
• Při­nášeli potřebné bohoslužebné texty a části Bible přeložené do slovanského jazyka.
• Pod jejich vlivem se začala rozvíjet vlastní slovanská literatura.
• Zpočát­ku nesla zjevné stopy byzantského stylu stejně jako první chrámové stavby Slovanů.
• Podle byzantských vzorů se stavělo také v západní Evropě.

• Projevem vysoké úrovně umění a vzdělanosti v Byzanci byl byzantský sloh.
• Jeho charakteristické znaky nacházíme ve stavitelství (chrám s kopulemi), malířství (mozaiky, ikony, minia­tury) a písemnictví (náboženská literatura, kroniky).
• Stal se vzorem především pro země, které přijaly z Byzance křesťanství (Velká Mo­rava, Bulharsko, Kyjevská Rus).