›  Přehled dějin  ›  3 - Byzantská říše

Byzantská říše

• V době stěhování národů zůstala východní část římské říše ušetřena tragického osudu západního císařství.
• Nebylo to pouze zásluhou obezřetně ve­dené zahraniční politiky.
• Císaři totiž dokázali zvládnout hordy útočících barbarů, a navíc je ještě získat za spojence.
• Mnohem důležitější však bylo, že ve východní části říše se tolik nespoléhalo na práci otroků.
• V zemědělství i v řemeslnických díl­nách pracovalo více svobodných lidi.
• Proto slábnu­tí přílivu válečných zajatců a následný nedostatek otroků nezpůsobily tak hluboký hospodářský úpadek jako na západě.

• Ve městech se dále rozvíjela ře­meslná výroba a kupci sem přiváželi zemědělské plodiny z venkova i zboží z dalekých asijských zemí.
• Ohromné východořímské říši vládl císař, kte­rý měl k ruce početné vzdělané úřednictvo.
• Na jejím území žilo obyvatelstvo různých národností, které se většinou dorozumívalo řecky.
• Přesto se většina z nich považovala za Římany, to znamená občany římské říše.
• Tak také svůj stát nazývali. (Označení Byzanc začali používat až renesanční učenci o mnoho století později.)
• Jeden z nejvýznamněj­ších císařů Justinián I. se dokonce úspěšně pokusil obnovit římské impérium v původním rozsahu.

• Justinián I.  (vládl - 527-565) byl vynikajícím stát­níkem.
• Pocházel sice z rolnické rodiny (v Byzanci se mohl císařem stát i člověk prostého původu, což bylo na západě nemyslitelné), ale přesto patřil mezi nejvzdělanější lidi své doby.
• Osobně však jednal velmi krutě a zrádně.
• K upevnění Justiniánovy vlády uvnitř říše mělo sloužit vydání obsáhlého zákoníku, jenž se nazýval Corpus iuris civilis [korpus juris] - Soubor občan­ského práva. Jím byla uzákoněna neomezená moc císaře a jeho postavení jako hlavy křesťanské církve v Byzanci.

• Justinián okázale zdůrazňoval moc a slá­vu císařství také budováním velkolepých staveb.
• Mezi nejproslulejší patří chrám Hagia Sofia v hlav­ním městě Konstantinopoli (Slovany nazýváno Cařihrad, dnes Istanbul) a chrámy v italské Ravenně, která se stala sídlem byzantského místodržícího pro Itálii.
• Justiniánova říše se rozšířila do celého Středomo­ří.

• ---

  Při tak rozsáhlém území však nebylo možné účinně chránit celou její hranici.
• Vojenské jednot­ky byly přesouvány hlavně na západ, kde se vedly dobyvačné války, zatímco severní a východní hranice byly chráněny jen nedostatečně.
• Tak se stalo, že Peršané, ohrožující Byzanc z východu, dobyli Sýrii.
• Balkán napadly ze severu slovanské kmeny a pronikly až na Peloponés.

• ---

  Prostředky na dobyvačné války, obranu i ná­kladnou stavební činnost se získávaly z daní.
• Jejich výška začala neúměrně stoupat.
• Daněmi zatížené a zbídačované obyvatelstvo se bouřilo.
• Nejmohut­nější povstání proběhlo roku 532 v Konstantinopoli a je nazýváno podle hesla povstalců Nika (Zvítěz!).
• Vypuklo při koňských dostizích v cirku.
• Justinián s jeho potlačením váhal, ale císařovna Theodóra poslala proti povstalcům vojsko a nechala je pobít.

• Finanční vyčerpání a oslabení říše se ještě zřetel­něji projevilo za Justiniánových nástupců.
• Život v zemi poznamenaly rozbroje a násilí, které ukon­čil až nástup císaře Herakleia I. (610).
• Přes dočas­né vojenské úspěchy však celé další byzantské dě­jiny byly dějinami obrany říše, která ztrácela svá území, až roku 1453 zanikla úplně.
• Otrokářství se postupně přežilo a otroci byli v zemědělství nahrazeni znevolněnými rolníky.
• Antické období skon­čilo i v Byzanci.

• Východořímská říše - Byzanc přežila zánik říše západořímské a stala se jedinou pokračovatelkou starořímského impéria.
• Do 11. století byla nejmocnějším a nejbohatším státem v Evropě, se kterým se nemohla měřit ani fran­ská říše. 
• Největšího rozmachu dosáhla říše za vlády císaře Justiniána I.  (527-565).  
• Její území se však pod tlakem nepřátel postupně zmenšovalo, až v 15. století byzantská říše zanikla úplně.