Bachův absolutismus

 

foto

  • Revoluce 1848 byla v rakouské říši poražena a nový císař František Josef I. (vládl 1848-1916) obnovil absolutistickou vládu.
  • Do úřadu ministra vnitra jmenoval vídeňského advokáta Alexandra Bacha.
  • Podle něho se období (1851-1859), kdy vykoná­val svou funkci, označuje jako Bachův absolutismus.
 
  • František Josef I. byl pracovitý a svědomitý panovník. Na trůně strávil dlouhých 68 let. Jedl velice střídmě, vstával v pět hodin ráno, uléhal ve 21 hodin. Jeho ložnice připomí­nala spíš ubikaci v kasárnách - měl v ní pouze železné polní lůžko a umyvadlo. Češi mu dali přezdívku „Franta Procházka“ poté, co byla v novinách otištěna fotografie zachycující panovníka, jak slavnostně otevírá nový most u Národního divadla v Praze (dnes je to most Legií). Pod snímkem byl nápis: „Procházka na mostě“.
 
  • Císař i vláda usilovali o vytvoření jednotné rakouské říše s jedinou vládou pro všech­ny národy žijící na jejím území.
  • Odpůrci vlády byli pronásledováni.
  • Noviny a časopisy podléhaly cenzuře, byly zakázány všechny vlastenecké.
  • K nejvíc pronásledovaným vlastencům patřil novinář Karel Havlíček Borovský.
  • Za svou činnost byl policií zatčen a odvezen do městečka Brixen v Tyrolsku, kde žil tři a půl roku ve vyhnanství.
  • Tam napsal tři známé satirické skladby (Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra).
  • Po návratu domů brzy zemřel.
  • Při pohřbu se nenašel člověk, který by se odvážil rozloučit se s ním smutečním proslovem.
  • Jen spisovatelka Božena Němcova ozdobila jeho čelo vavřínovým věncem s trnovou korunou.
  • Zrušení roboty a poddanství přineslo rozvoj hospodářství, hlavně průmyslu.
  • Císaři i vládě bylo jasné, že pokud se má Rakousko zařadit mezi průmyslově vyspělé státy světa, je nutné podporovat svobodné podnikání.
  • Byla zrušena dovozní cla mezi zeměmi monarchie, stavěly se továrny a zaváděly se nové výrobní postupy.
  • Ke změnám došlo i ve správě Rakouska.
  • V celé říši byly zřízeny kraje a okresy.
  • Obce si místo dřívějších rychtářů určených vrchností začaly volit své zástupce, kteří rozhodovali o místních záležitostech.
  • Neúspěch Rakouska ve válce s Itálií, prázdná státní pokladna a vzrůstající nespokojenost s Bachovým absolutismem pře­svědčily císaře Františka Josefa I., že absolutistická vláda je neudržitel­ná.
  • Odvolal ministra Bacha a roku 1861 vydal ústavu, kterou se rakouská říše změnila z absolutis­tické monarchie v konstituční monarchii.
  • V jednotlivých zemích Rakouska opět začaly fungovat volené zemské sněmy, které měly vysílat své zástupce na jednání říšské rady do Vídně.
  • Podle únorové ústavy měli volební právo jen majetní muži, kteří odváděli daně a dosáhli věku 24 let. Ženy a nema­jetní muži volit nesměli. Volební právo tak získalo jen asi 6% obyvatel monarchie.
  • Odvolání ministra Bacha a konec absolutismu obnovily v českých zemích veřejný život.
  • Opět se vydávaly české knihy a noviny, zakládaly se čtenářské, pěvecké, diva­delní a sportovní spolky (tělovýchovná organizace Sokol, sdružení umělců - Umělecká beseda, pěvecký sbor Hlahol…).
 
  • Nejznámější byla tělovýchovná organizace Sokol, založená Miroslavem Tyršem roku 1862. Vedle cvičení hráli členové Sokola také ochotnicky divadlo, konali výlety, pořádali přednášky. Největší událostí byla hromadná cvičení v Praze, všesokolské slety.
  • Čeští umělci (např. Bedřich Smetana, Vítězslav Hálek a Josef Mánes) se scházeli ve spolku Umělecká beseda.
  • Časem začaly vznikat i ženské spolky. V Praze byl založen např. Americký klub českých dam, ve kterém se ženy seznamovaly s technickými novinkami pro domácnost (např. s šicím a psacím strojem, ledničkou) a učily se s nimi zacházet. Ženy se také začaly uplatňovat jako vychovatel­ky, učitelky nebo úřednice.