Anglie za vlády Anglosasů

foto

Co musíte znát?

 
1) Příchod Anglosasů
 
 
  • Kdysi sahala římská moc až na Britské ostrovy.
  • Ale v době, kdy bylo panství Římanů na pevnině ohroženo, odsud legie odešly.
  • Británie se však ne­vylidnila.
  • Zůstalo zde původní keltské obyvatelstvo, které se pak desítky let úporně a marně bránilo anglosaským nájezdům.
 
  • Keltové je pojmenování velké skupiny kmenů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka, v sousedství Římanů
  • v 1. století př. n. l. podlehli Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska.
  • Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou a bretonštinou.
  • Západní polovinu Čech a také Bavorsko obývaly v a 5. století př. n. l. pravděpodobně kmeny, které později vstoupily do historie pod jménem Bójové.
  • Podle keltského kmene Bojů dostaly české země latinský název Boiohaemum
  • Po Keltech se zachovaly i další zeměpisné názvy na území Čech - například názvy řek Labe (Albis - bílá řeka), Ohře (Agara - řeka, která má rychlý tok), Jizery (Isara - bystrá řeka)…
  • Keltové si stavěli takzvaná oppida, což byla opevněná města., např. Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna, Hrazany u Sedlčan, Nevězice, Třísov u Českého Krumlova.


  • Germáni dobyli úrodné nížiny na jihu hlavního ostrova a v jeho středu.
  • Keltové byli během bojů pobiti nebo zotročeni.
  • V lepším případě se stáhli do hornatých oblastí Skotska, Walesu a do Irska.
  • Část Keltů se vystěhovala na pevninu.
  • Zde osídlili poloostrov, který nazvali Bretaň (dnes součást Francie).
  • Tady se pak dochovaly vzpomínky na keltského krále Artuše, osobnost zpola historickou a zpola mýtic­kou.
  • Později byly prastaré pověsti o Artušovi a jeho rytířích, kteří s ním zasedali kolem kulatého stolu, mnohokrát literárně zpracovány.

  • Anglové a Sasové si v Británii založili sedm ma­lých království.
  • Ta mezi sebou neustále soupeřila o moc a jejich panovníci získávali se střídavým úspěchem převahu.
  • Teprve ničivé vpády dánských vikingů změnily situaci. Vnější nebezpečí zmírnilo nevraživost mezi anglosaskými státečky a vedlo k jejich sjednocení.
  • Postupně vzniklo jediné králov­ství, které bylo nazváno Anglie.

 


 
2) Alfréd Veliký v boji proti Dánům
 
 
  • Ani spojenými silami však Anglosasové viking­ským nájezdům nezabránili.
  • Dánové podnikali stá­le smělejší výpravy a nakonec se začali v Anglii usazovat.
  • Zvláštní hrou osudu je zastavil muž, s nímž se pro tento úkol vůbec nepočítalo - nej­mladší královský syn Alfréd, churavý mladík citli­vé povahy, který toužil stát se učencem.
  • Když ale v boji s vikingy zahynuli jeho starší bratři, vybrali si ho velmoži za krále (vládl 871-899).
  • Hned v prvním roce své vlády byl poražen.
  • Dánové zaplavili zemi.
  • Celou zimu se král skrýval v bažinách a lid ho považoval za mrtvého.
 
  • Na jaře shromáždil vojsko a vytáhl do boje. Vikingové byli poraženi.
  • Poté byla Anglie dohodou o míru rozdělena na dvě části.
  • Oblasti na severovýchodě zůstaly Dánům, na jihu vládl svobodně Alfréd.
  • Alfréd Veliký se stal nad očekávání dobrým vojevůdcem a zajistil své zemi mír.
  • S tím se však nespokojil.
  • Chtěl zastavit úpadek, který Anglii přivodily dánské vpády.
  • Přál si, aby lidé byli vzdělaní a četli díla moudrých au­torů.
  • Sám překládal latinské spisy do jazyka Anglo­sasů a prokládal je vlastními úvahami.
  • To bylo skutečně neobvyklé, neboť panovníci se v této do­bě uměli stěží podepsat.
  • Alfréd sestavil také záko­ník, v němž shrnul pravidla a zvyklosti, jimiž se řídili muži v jeho zemi.
  • Vypráví se, že snad i dikto­val kronikářům do pera dějiny své doby.
 

 
3) Konec anglosaské Anglie
 
 
  • Po Alfrédově smrti dobyli jeho nástupci nazpět celou Anglii.
  • Koncem 10. století se však Dánové objevili znovu a stupňovali své útoky.
  • Roku 1016 se jim dokonce podařilo vybojovat anglosaský trůn pro jejich vůdce Knuta, který se později zmocnil vlády ještě v Dánsku a Norsku.
 
  • Knut Veliký (vládl 1016-1035) vytvořil z Anglie, Dánska a Norska rozsáhlou říši, jež však nebyla schopna trvalé exi­stence.
  • Tři rozdílné země oddělené bouřlivým mo­řem byly spojeny jen osobou panovníka.
  • Knutovi nástupci se proto Anglie brzy vzdali.
  • Na trůn se vrátila stará anglosaská dynastie potomků krále Alfréda, ale ani jí už nebylo dopřáno dlouhého trvání.
  • Roku 1066 zemřel poslední anglosaský král bez mužských potomků.
 
  • Šlechta si pak vybrala za panovníka mocného šlechtice Haralda, ale s tím se nespokojil Vilém Dobyvatel, vévoda z francouzské Normandie.
  • Tvrdil totiž, že mu zesnulý král odká­zal svoji korunu.
  • Vylodil se se svými rytíři v Anglii a porazil Anglosasy ve známé bitvě u Hastingsu [hejstynksu].
  • Poté dobyl Londýn a nechal se zde korunovat králem.
  • Vláda Anglosasů skončila.
 
 
Shrnutí:
 
 
  • Ani Britské ostrovy nezůstaly ušetřeny germánských nájezdů.
  • V polovině 5. – 6. století je dobyli Anglové a Sasové a založili si zde své říše.
  • Původní keltské obyvatelstvo se neubránilo anglosaským nájezdům.
  • Za vlády anglosasů vzniklo království - Anglie.
  • Anglosasové se však museli bránit proti nájezdům dánských Vikingů.
  • Alfréd Veliký (vládl 871-899) nakonec vikingy porazil a po jeho smrti dobyli jeho nástupci nazpět celou Anglii.
  • Roku 1066 získal anglickou korunu normanský vévoda Vilém Dobyvatel, který se vylodil se svými rytíři v Anglii a porazil Anglosasy ve známé bitvě u Hastingsu..
  • Vláda anglosasů tak skončila.
 
 
 
 rodiče