České stavovské povstání

 
 
A) Hlavní podstata, náboženský spor3. pražská defenestrace
 
  • Na konci Matyášovi vlády (1611-1619) se vyostřil spor mezi katolickou a nekatolickou šlechtou.
  • Matyášovi byla zaslána českými stavy roku 1618 stížnost na soustavné porušování Rudolfova majestátu (dohoda o náboženské svobodě z roku 1609 = každý si mohl zvolit náboženství podle vlastního rozhodnutí…).
  • Matyáš ji odmítl, zakázal svolávat zemské sněmy a také naplánovaný sjezd nekatolíků, ovšem i přes zákaz se sešlo v roce 1618 velké množství nekatolické šlechty, která vtrhla do kanceláře místodržitelů na Pražském hradě a přítomné místodržící Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu svrhli na protest proti postupu habsburské vlády z oken do hradního příkopu – touto pražskou defenestrací začalo české stavovské povstání proti vládě Habsburků.
  • Čeští stavové si zvolili vlastní vládu, Matyáš v této době roku 1619 umírá.
 

B) Zimní král Fridrich Falcký, bitva na Bílé hoře
 
  • Českým králem byl zvolen kníže Fridrich, který pocházel z německého knížectví Falc a patřil k nekatolické šlechtě.
  • Ferdinand II. (nástupce Matyáše) shromáždil velkou armádu a zatlačil vojsko českých stavů až k Praze.
  • Ke konečné bitvě došlo 11. 1620 na návrší Bílá hora, stavové byli poraženi a Fridrich Falcký (zimní král) utíká z Čech.
  • Vlády se tedy ujímá Ferdinand II. (1620 – 1637) – ten tvrdě potrestal vůdce povstání.
  • Dne 6. 1621 nechal na Staroměstském náměstí popravit 27 předních účastníků odboje
  • Popravu vykonal kat Mydlář (mezi popravenými byli např. cestovatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo lékař Jan Jesenius).
  • Hlavy 12 popravených byly pověšeny pro výstrahu na Staroměstské mostecké věži – místo popravy je dodnes označeno kříži v dlažbě.

C) Obnovené zřízení zemské
 
  • Následovala vlna emigrace českých a moravských nekatolíků z řad šlechty.
  • Jejich majetky byly zabavovány a na jejich místa král dosadil věrné katolíky, moc katolíků tak narostla, dochází k tzv. rekatolizaci = obrácení protestantů na katolickou víru, Rudolfův majestát byl zrušen.
  • V roce 1627 vydal Ferdinand II. tzv. Obnovené zřízení zemské, o rok později pro Moravu – velká část jeho ustanovení platila až do roku 1848 – byl to jakýsi zákoník podle něhož se má země řídit – byly položeny základy tzv. absolutistické monarchie.
  • Oslabilo postavení stavů – vše důležité se teď rozhodovalo ve Vídni na císařském dvoře.
  • Veškerá moc byla v rukou panovníka + Habsburkové mají dědičné právo na český trůn + jediné povolené náboženství je katolické + nekatolíci musí buď zemi opustit, nebo přestoupit na katolickou víru = celá řada emigrací = úpadek vzdělanosti u nás.

 
D) Třicetiletá válka
 
  • České stavovské povstání odstartovalo boje mezi katolíky a protestanty v celé Evropě – které trvaly 30 let = třicetiletá válka.
  • Habsburkům v ní šlo také o ovládnutí západní a střední Evropy x protivníci Francie, Anglie, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko.
  • Nejvyšším velitelem byl český šlechtic Albrecht z Valdštejna – nakonec v Chebu zavražděn na příkaz císaře – podezření na vyjednávání ze Švédy.
  • Švédové dobyli část Prahy a poničili Olomouc, Brno se podařilo uhájit.
  • Nakonec válka všechny vyčerpala = jednání o míru – Ferdinand III. syn F. II (1637 – 1657) – jednání trvala 4 roky = 1648 – na území Vestfálska (Německo) = vestfálský mír.
  • Plán Habsburků vytvořit velkou říši v západní Evropě se nezdařil, Francie a Švédsko = evropské mocnosti.
  • Habsburkové jsou tak ve střední Evropě = země Koruny české, Rakousko + Uhry.